Rozhovor

napsáno pro školní časopis... Trošku mě mrzí grafika,ale holt s tim asi nic neudělám. Není to sice ještě úplně to co bych si představoval,ale termín uzávěrky mě tlačil a tak už ot teď nechávám bejt...

NOVÝ PROSTOR Chodíme kolem nich každý den. Míjíme je, nevnímáme je, uhýbáme jim pohledem a raději se díváme do země. Snažíme se nevšímat si jich a vytlačit je z našeho světa. Jsou to však také lidé. Jejich životní osudy a zážitky jsou často takové, že by mnohým z nás vystačily na několik životů. Zde přináším příběh jednoho z nich. Petr je prodejcem časopisu Nový prostor. Jeho prodejní místo je na České, většina Vás ho jistě od vidění zná. Je mu 27, v Brně žije asi jeden rok Hostina: Ahoj Petře, kde jsi bydlel, než jsi se přesunul do Brna a proč jsi se přestěhoval? Petr: Bydlel jsem v Praze, narodil jsem se tam, mám tam rodinu, ale také bývalé „kamarády“. Asi jsem chtěl utéct před minulostí a začít znova. H: Před jakou minulostí? Co jsi dělal před tím, než jsi přišel do Brna? P: Asi bude nejlepší když začnu pěkně od začátku. V období okolo 15 – 17 lety jsem začal brát drogy. Nejdřív perník, asi do 17, potom herák. H: Promiň, že Tě přerušuju, ale co jsi dělal v té době? Nedělal jsi školu? P: Jo, dělal jsem SOŠ stavební, ale ještě to bylo v pohodě. Dalo se to zvládat, učil jsem se docela dobře, udělal jsem si i maturitu. Bral jsem to spíš rekreačně, byla to už sice závislost, ale ještě mi to nelezlo do života. Po revoluci jsem začal podnikat. Měl jsem stánek s popcornem na Karláku. Docela to sypalo, ale přibral jsem k tomu nevlastního bratra a ten mě podrazil. Začala se ztrácet tržba no a šlo to skopce. V té době jsem se navíc rozešel s manželkou. Začal jsem hodně brát. H: A co peníze? P: Něco jsem měl, ale to bylo rychle pryč,tak jsem začal krást sice mě občas chytli, ale vyváz sem maximálně s podmínkou. Taky jsem měl vážnou dopravní nehodu. Přetrhal jsem si šlachy v kolenou. Byl jsem dlouho na JIPce. Do toho jsem fakt hodně bral. Následoval první detos(detoxikační – krátká odvykací kůra, 14 dní naprosté izolace na samotce, dál přísný dohled.pozn.autora). Absolvoval jsem 5x detos, ale mezitím jsem do toho pokaždé znova spadlnul. Po posledním detosu jsem se rozhodl zapojit se do dlouhodobýho odvykacího programu v rámci organizace Pastor Bonu. Tam jsem byl asi 9 měsíců. Vyšel jsem z toho, vrátil se mezi kámoše a začalo to znova. Ukrad sem nějaký věci v obchoďáku a chytli mě. To bylo v devadesátým osmým. Šel jsem do vazby a než začalo hlavní líčení odseděl jsem si 18 měsíců. Při prvním stání to soudce označil za dostačující trest a pustili mě ven. Když jsem vylezl z vazby, rozhod jsem se, že se do Prahy nevrátím. H: Proč sis vybral zrovna Brno? P: Je to velký město a tam se člověk líp protluče. Může žebrat, jsou tam squoty, lepší podmínky pro přežití. H: Takže jsi do Brna přišel takřka bez ničeho. Bez peněz, známých, bydlení… P: Nějaký peníze jsem měl. Na ty nohy mám invalidní důchod a taky dostávám podporu. To je dohromady asi 37ookč. Dá se z toho žít, ale je to těžký. H: No a co jsi teda dělal? P: Dozvěděl jsem se o Patronu (dřívější název Nového prostoru) a začal pracovat jako prodejce. H: Kde jsi bydlel? P: Nejdřív jsem bydlel různě, ve starejch vagónech, ve squotech a tak. Když jsem si ale vydělal nějaký peníze sehnal mi Martin (šéf a koordinátor prodejců) ubytovnu v Modřicích. Od minulýho měsíce bydlím v Židenicích, je to tam levnější. H: Jestli by Ti to nevadilo, zajímalo by mě kolik si prodejem vyděláš. P: Je to různý, podle období. Před Vánocema lidi kupujou víc a jsou solidární. Zima je ale nejhorší. Ty počty se fakt hrozně liší. Někdy prodám 100 kusů, i víc, někdy jsem rád, když prodám 4 výtisky za den. H: Jak se z těch peněz dá vyžít? P: No, podpora a důchod mi kryje ubytování a co vydělám mám na jídlo,hygienu,oblečení. H: Dá se z toho něco ušetřit? P: Dobrá otázka. Zrovna teď šetřím na francouzský hole. Před týdnem mě totiž přepadli a všechno mi vzali. Ty hole potřebuju, bez nich se mi ty šlachy strašně zhoršujou. H: Stýkáš se se svou rodinou? Co si o tom všem vůbec myslí tvoji blízcí? P: Když jedu do Prahy na pracák a ke sýmu kurátorovi stavuju se za mámou. Ta by chtěla abych se vrátil a bydlel s ní, ale nevlastní otec nechce. Nesnáší mě. S nikým jiným se nestýkám. Teda v Praze. Tady v Brně občas navštívím svoji bývalou manželku a syna (6), docela spolu vycházíme. H: Přemýšlíš o budoucnosti? Máš nějaké sny a přání? P: Chtěl bych si najít práci, stálou a normální práci. Už jsem pracoval u soukromé firmy jako sklenář, dokonce jsem vyměňoval okna u Grand hotelu, ale firma pak zkrachovala a já se vrátil zase k Novýmu prostoru. Taky jsem uklízel v jednom supermarketu, ale asi jsem se šéfovi nelíbil, tak mě vyhodil. Vím, že je těžký najít práci, ale opravdu bych si to moc přál. Taky bych chtěl aby k sobě byli lidi milejší a hodnější a víc se usmívali. A víc kupovali Nový prostor, ne kvůli mně,ale kvůli jinejm kteří to potřebují. Je to dobrá věc a opravdu mi hodně pomohla. H: Díky za rozhovor a přeju hodně prodaných časopisů a ať se ti v dalším životě daří P: Díky, měj se. Několik slov o Novém prostoru. Od prosince roku 1999 u nás vychází časopis Nový prostor (původně Patron). Tento časopis je sociální program ministerstva práce a sociálních věcí. Časopis se prodává v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Jeho účelem je pomoci lidem bez přístřeší. Systém je převzat z Velké Británie, kde vznikl a kde vychází časopis The Big Issue. Mimo České republiky provozují ve východní Evropě časopis také v Maďarsku. Prodejcem se může stát kdokoli bez stálého ubytování. Jakmile absolvuje školení a podepíše kodex prodejce, je mu přiděleno stálé prodejní místo. Na začátku dostane 5 výtisků zdarma. Další už si kupuje a to za polovinu prodejní ceny, ta činí 20kč. Z každého prodaného výtisku má tedy 10kč. Vzhledem k tomu, že časopis je projektem ministerstva práce asociálních věcí nemusí prodejci své výdělky zdaňovat. Pracovní doba je volná. Záleží na každém,kolik času je ochoten prodeji věnovat. Časopis vychází v Praze, Brně, Plzni a Ostravě. Brněnské centrum je na Veveří 17. Zde mají prodejci svoji klubovnu, kde se mohou ráno, nebo v polední přestávce občerstvit, najíst a odpočinout si. V těchto dnech je v Brně 12 prodejců a prodejních míst. Tento počet není stály, například v minulosti dosahoval až 25 a nyní kolísá mezi 10 – 15 prodejci. Kromě ministerstva financí a mateřské organizace v Británii se na chodu a financování podílejí také nadace Phare (EU), velvyslanectví Nizozemí, různé neziskové organizace, sponzoři a fyzické osoby.

---