Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Viděno mezi ploty

23. 05. 2006

2435

Autor

JirkaS

Bohnický blues

Jednou se probudila do ranního deště a řekla si že už svůj sedmý kočičí život k ničemu nepotřebuje To malinkaté voodoo které kdysi dostala od fonského cellisty jakoby ji unavilo... Zkraje bylo lehoučké jako pápěří které však cestou těžkne a těžkne až se stane břemenem jenž nelze uzvednout Otevřela oči a zahleděla se na protější domy které jak nalité prsy čněly do výšky Všechny byly přibližně stejně vysoké V kuchyňce zavrčel agregát lednice a dvakrát zapraskalo v zádech staré tonetky Otevřela okno a v noční košilce vystoupila na římsu Pak skočila Ještě než dopadla na zem věděla že TO bude muset nejméně šestkrát zopakovat Byl to jen další obyčejný den za který nemůžete .

stenos

27. 05. 2006

Dát tip

Perfektní...

Norsko

23. 05. 2006

Dát tip

otřesné...:-)* jak mají kočky těžké umírání

Kulička

23. 05. 2006

Dát tip

Přesně si vystihl některé pocity lidiček v tomhle zmateném světě.Musím se přiznat, že z posledních dvou řádků mě zamrazilo.Uvědomila jsem si, že i kdyby se jí TO povedlo...stejně to bude jen další obyčejný den..život..smrt... a jede se dál.Paní smrt jen lehce otře orosené čelo u třídícího pásu.