Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sechodidla
Výběr: Print, kafka, Stanislav_Vašina
15. 03. 2001
14
0
5756
Autor
hermit
dole pod hladinou
líně se o sebe třou
balvany
v šerém svitu
po vodě plují
jak paláce Potaly
krajky
modré bílé
trýzněné proudem
neklidem nečasem
voda jim coby dar
nese sebe část
bahno víří
kameny hlouběji
přivine
a ony vytvoří
dno našim chodidlům
vždy
znovu tonoucím
díky vám
vy slizcí potomci skály
ať na vás
Slunce
pamatuje
"a ony vytvoří
dno našim chodidlům
vždy
znovu tonoucím "
a celé!.... krásné :)
Amicta_sole
20. 03. 2001
*****
(tak ze předu..lezu...a jinak mi to nejde...a někdy neuvěřitělně žárlím:-))))
Balvany jako živé. Janota by to asi zjednodušil, Potálu by asi do toho netahal. Ale kdo ví, dál už je to zcela v jeho duchu, zvlášť ho slyším od "bahno víří...". *
Ostrich: já vím, že Janota by to napsal úplně jinak, a je to tak dobře
:-)
rozezníváš hluboké struny ... a ruka se napřahuje ke kořenům ... mrazí mne, jako by mi někdo dechl za krk ... i Janota je jenom prostředníkem ...
Kamenna_Tvar
15. 03. 2001
díky ti ty zpívající potomku básníků...ať i na tebe slunce pamatuje*~~~~~*
díky ti ty zpívající potomku básníků...ať i na tebe slunce pamatuje*~~~~~*
nádherná báseň, přesto mi připomíná, že mi nebylo hezky, já toho Janotu minule tak chtěla slyšet, a on mi provedl lumpárnu, že jsem ho nakonec sice slyšela, ale neviděla (