Půst

já su taková dobrovolnice :oD

keď sa prestrie telo, nuž tak to už len dobrú chuť zaprieť :) niekedy sa prestrie samo a niekedy tomu treba trochu pomôcť :) ***

Hezky vyjádřeno..o

Jo, kde jsou ty doby... před snídaní - po snídani....k svačině...před obědem - po obědě...celý odpoledne...to nepočítám radši ;-)))a večeře nebyla takže jen míso ní... do svítání... juj! :-)))*

Od kruté nadsázky k něžné realitě!*

jen si dej, Smíšku... a dobrý svítání :o)

Adagio na podnose netrpělivě hladové tóny už chvějí se jazýčky mlsné na básni tvé, se svítaním s Tebou mlsat budou křup křup mňami mňam...*

nejmíň!!! :o))

já taky trošku tápu, ale každopádně díky!

Předně konstatuju, že se mi líbí a tipuju. Avšak co my teď přichází na mysl : Jak tak čtu tady na Písmáku různé básně od dívek a žen na podobné téma, všímám si, jak jsou strašně ale strašně navzájem podobné. Ne snad kvalitativně nebo stylisticky, ale tím, že vyjadřují "stejný" pocit - nevím, jak to napsat... Myslím, že si toho může všimnout snad jen chlap - prostě myslím, že skrze poezii (jedině ?) může chlap pochopit ženskou a její pocity. No a právě tento "pocit" (který mi chlapi ani normálně neznáme) je jaksi velmi častý v "ženské" poezii. Ani nevím, co jsem tím vlastně chtěl říct... :-)

žádná licence... eufemismus! spíš jsem ubrala abych moc nedráždila... :o))

Choutky i chutě...připomnělo mi to jednu scénu z filmu, kde hrdinové při žranici (doslova opulentní) na sebe přes stůl postupně přes chutě dostávají choutky. Nesmírně erotická scéna - ale koštoval bych to spíš na chlapský sen, než ženský. Žen milujících se s chutí mezi hlavním chodem a zákuskem moc neznám. A pěkrát denně ? - básnická licence? :-)

moc hezká.. *

prostrene telo je nahera.. ano ano..:-)*

Jů pětkrát děně nacpat se k prasknutí

chutě se mají zahánět tak, že se uspokojí...o choutkách ani nemluvě...

tak nějak mezi - ani šílená hladem ani přecpaná... :o)

pětkrát denně prostřít...před jídlem, nebo po? malebné a provokující :o)