Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Sních v jarní záři

15. 03. 2001
1
0
1819
Autor
Margarettka

Viděno na louce z jedoucího vlaku...

Koukám jak ležíš v první trávě, jsi smutný, od hlíny špinavý. Z očí ti tečou slzy. Letos poslední svého druhu, se severním větrem možná se tvý bratři vrátí. Ubývá sil v tvém tělě, jen ležíš, celý se potíš. Podívej slunce, chci ti zvednou náladu. Však tvé oči při pohledu na nebe, rychle se sklopily. Ležíš, ani mě nevnímáš, já pozoruju zbytky tvého těla. Jak ráda bych tě vzala do svých dlaní... Smím se jen dívat... Sbohem, šeptam rty... V místě, kde bývalo srdce, vyrostl květ, bílý a něžný, snad trochu studený... Jsou to tvé vzpomínky, já vím...

Carodej
17. 03. 2001
Dát tip
tak si vlez do oprav a oprav si to:-) Přes odkaz mazání děl.

Margarettka
16. 03. 2001
Dát tip
Carodej:máš pravdu to je překlep.Díky za upozornění... Wolfling:To "ch" tam je opravdu schválně.Mám problémy klepat do klávesnice,ale tohle je schválně...

Carodej
15. 03. 2001
Dát tip
Hezké, velmi zajímavá alegorie. Ve verši - Ležíš, ani se mně nevnímáš máš asi navíc to "se", že?

Wolfling
15. 03. 2001
Dát tip
Taky mě to docela oslovilo, ačkoli nerýmované básně skoro nečtu. Ale co ten název? Ten sníCh je tam schválně? (Na drohé straně proto jsem to četl. Tak nevím, možná je to dobrá reklama :-) )

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru