Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚtěcha
13. 09. 1999
5
0
3702
Autor
racek
Smutno je mi, smutno je mi
Sedím v práci u okna
Sama jenom sedím tady,
jako ostrov samotná.
Vedle na zdi visí Kristus
a dívá se káravě.
Možná z toho je mi smutno,
dám si hlavu do dlaně.
Najednou se Kristus skloní,
po tváři mě pohladí.
Sedím jako přikovaná.
A on se ptá: Nevadí?
/1998/
Táto báseň vo vnútri žije, to sa mi páči. Kristus sa najprv díva karhavo,k ale nakoniec je láskavý, skláňa sa. Ten prerod ma zaujal, hýbe sa to ! Bix
Miroslawek
08. 01. 2001
Racku smutněnkový, získala si si ma.
Nevadilo?
Toľko nehy v jednom slove som ešte nečítala.
TIP. :o)
Je to o Kristovi, ale inspirace bylavrcholne svetska.Vlastne je to popis realu, na zdi me mistnosti byl velikansky dreveny Kristus, asi starozitnost, ktereho nekdo proste z toho klastera zachranil.
Tak jsem s údivem zjistil, že jsem téhle básničce, i když se mi hrozně líbí, ještě nedal svůj tip.
Už ho má.
Už sem si říkal, že si seženu kříž s Kristem, ale spíš chci něžnější ruce cítit.
Jinak průzračné a čisté, zkrátka líbí
Jo Redl je Redl:
Smutno je mi, smutno je mi na ten smutek není lék
sliboval jsem že se změním a ten skutek neutek
Ale jeho genialita nemění nic ta Tvém talentu !!! Racek, ostrov, samota ... splašila jsi mé myšlenky a otevřela jim okno. Ty jedna, jak mám teď pracovat?
Smutno je mi, smutno je mi na ten smutek není lék
sliboval jsem že se změním a ten skutek neutek
Ale jeho genialita nemění nic ta Tvém talentu !!! Racek, ostrov, samota ... splašila jsi mé myšlenky a otevřela jim okno. Ty jedna, jak mám teď pracovat?
To je milé...:-))) Ale začátek mi silně připomíná jednu píseň od Vlasty Redla:
Smutno je mi, smutno je mi a nikdo nic netuší
Nikdo si na týdle zemi pro mě slzy nesuší
Je to pěkné nadělení, proměnit se docela
Ale nejhorší je pomyšlení, že už bys mě stejně nechtěla
Smutno je mi, smutno je mi a nikdo nic netuší
Nikdo si na týdle zemi pro mě slzy nesuší
Je to pěkné nadělení, proměnit se docela
Ale nejhorší je pomyšlení, že už bys mě stejně nechtěla
když pohladí ruka milá,
nemusí být Kristova,
aby jemně pohladila,
u zdi podél hřbitova..
nemusí být Kristova,
aby jemně pohladila,
u zdi podél hřbitova..