Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seÚtěk
30. 05. 2006
0
0
1450
Autor
Markrot
Útěk
Z posledních sil jsi doběh‘ až sem
snad setřásl jsi stopaře ze svých stop
z posledních sil jsi dopad‘ na břeh
v tvé hlavě promítl se život jako film
celé tvé bytí zde je těžký běh
jeden nekončící závod na tisíc mil.
Náhle z bezvědomí procitáš ležící na zádech
bezmocně položen na voru plavoucí kams
kolem jsou vlny studené vody a kry
vidíš okolo jen stromy bez listí
všude je krutá šedobílá scenérie
a tvůj stav nic dobrého nevěstí.
Myšlenky těkají v tvém mozku
utápíš se v sebevražedných hrách
bezmocnost rozlila se ve tvém těle
jak zmrzlý sníh po ledových krách
přeješ si ukončit tu bídu a žal
plamen života ve splývajících konturách.
Za prvé bych Ti chtěl moc poděkovat za tvůj názor. 100% se s Tebou ztotožňuji. Člověk musí zvednout hlavu, jít dál a bojovat. Taky mě dnes potěšil a mám lepší náladu:c)
Za druhé Ti děkuji,že Tě moje dílka oslovují,vím,že nejsem kdoví jak dobrej,ale snažím se někomu něco sdělit,někoho oslovit,ale píšu i jen tak pro potěšení.
Vím,že moje dílka jsou spíš pesimistická, melancholická,atd.(viz můj profil),ale píšu jak mě to napadá. Jak to cítím a jak to prostě umím. Nedokážu psát o něčem, co mi prostě nejde resp. mi nesedí.
Právě, že závod nekončí a musí se jít do druhého, aby se zjistilo, že má něco smysl. Docela rozumím této básni a chtěla bych napsat pouze to- nikdy se nesmí člověk vzdávat před startem druhé etapy.Pokud máš chuť psát, piš co nejvíce, čtu tě ráda