Za zdí

Za zdí

Přes ostré kameny ledová pole
s námahou stoupám vzhůru
nevidím slunce zima a chlad
daleko od azuru
tvých očí země se točí
tma mě snídá kolik času zbývá

Až překročím hřeben nechci se vrátit
v tichosti se větru dám
zavírám oči v ledovém spánku
dám sbohem myšlenkám
na tebe krásná na rána jasná
na krásu žití na luční kvítí

Přikrytý sněhem zastavil se čas
hvězdy už nebolí jen přinesly mráz
konečně volný své zdi opouštím
na dosah smíření všechno zlé odpouštím

Hřejivý dotyk na zmrzlé tváři
mé oči teplem otvírá
z obzoru slunce přináší život
takhle ráj začíná
co jsem kdy snil pro co jsem žil
kolikrát měl a přece neviděl

Ze země vstávám obracím tvář
oči hladí cestu zpáteční
už nemusím hledat všechno už vím
už nesejdu nikdy z ní
pro tebe krásná pro rána jasná
pro krásu žití pro luční kvítí

Uprostřed louky zůstal jsem stát
skloněnou hlavu odložil jsem šat
konečně volný zpět se navracím
i moje slunce co vyšlo za nocí

---