Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seStromy
22. 03. 2001
5
0
2388
Autor
ARC
Stromy (1995)
Sedím si tu na slunci
A nikdo mě nehledá
Pro co dál?
Řekl jsem si:
Pro své krásné tělo
Pro svou krásnou duši
Pro pocit samoty
A rozvěsil jsem to všechno kolem
Na stromy
Jak je krásné
Tělo ve větvích
Duše v listech
Samota na kopci
Tančím na pasece mezi barevnými stromy
A jen tak přežiju další den
Je mi krásně samotnému
Samota nemrzí
Mráz nemrazí
Řve to
Ale je Slunce
A nemyšlení a slepota
A chlast a tráva
Je mi všechno u prdele
Ale jsem rozvěšen
Jde to?
ČarodějkaW
19. 02. 2003
jde to
jde to a ještě jednou to jde...
je to o tom
o tom všem co člověk cítí když je sám v sobě
sebestředný to je...ale taková je samota, víš? Přeju Ti, abys jí nikdy nepoznal(a)
Ten výraz "u prdele" mi v tom lyričnu vyloženě nesedí. Vůbec celá poslední strofa od "Řve to" mi přijde už nadbytečná.
Stínovláska to povedala dobre - to do prdele neviem-neviem...
Lebo rozvešanie seba (tela, duše, samoty) po vetvách stromov, po kopcoch mi pripadá veľmi nápadité, origi a páči sa mi sebaidentifikácia s prírodou - návrat k romantizmu.
Nojo, my štíři i do romantiky seknem ostnem:))))) takoví sme, víš?
A Kafko, jestli mi tak opravdu bylo krásně samotnému? MUSELO, bylo, byl to boj, teprve pak mohl někdo "přijít". Je to přece psaný před 6 lety...
taky bych tu prdel vynechala i kdyz v zasade nic proti sprostejm slovum a mlaceni vecma:-)
pořád si to čtu
a stromy vždyť víš
ty na nich rozvěšený
muselo ti být krásně rozhodně ano
prdel bych nevynechala