Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se..about the doggie, second time..
Výběr: Print
10. 06. 2006
8
7
1869
Autor
Zlý_wětry_vod_řeky
U nás v sousedství měli psa
A ten pes měl ve zvyku sedávat na rohu za školou
Bylo to takovej zvláštní pes, jen tam seděla čekal..
Nikdy neměl špatnou náladu..
Vypadala to že na náš čeká až příjdem ze školy
Byl to fakt zvláštní pes
Moc krásnej, dycky tma seděl jako král, jo..
Měli jsme ho fakt rádi..
Říkali jsme mu Pan Pé
Pé jako pes
Nevěděli jsme jak se vlastně jmenuje
Měli jsme z něj s klukama fakt sakra velkej respekt
Protože na něco čekal
Měl poslání
Celej den tam seděl a čekal až večer pojede mlíkař Fredrikson kolem
Fredrikson měl totiž takovou starou bílou dodávku
Co nejspíš zažila obě války
Jela hrozně pomalu a on Pan Pé jí slyšel už od sadu
Začal tiše vrčet
Když projížděla tak běhal po trávníku a štěkal
Strašně nahlas
Starej Fredrikson to nesnášel
Jel kolem, pomalu jako šnek
Jel kolem toho šílenýho psa a dělal že ho neslyší
Pan Pé čekal na Fredriksona i když pršelo
Viděl jsem ho častokrát oknem kuchyně jak tam čeká a mokne
Bylo mi ho líto
Fakt
Jednou se stalo že byla vážně strašná bouřka a já vyhlédl ven
A Pan Pé tam nebyl
Toho večera dodávka kolem rohu neprojela
Možná se Fredrikson bál vyjet v bouřce
Měl jsem tehdy strach jestli se něco Panu Pé nestalo
Třeba jestli neměl nějakou kolizi s bílou mlíkařskou dodávkou
Teprve až druhej den, když jsme si o tom povídali s klukama mi to došlo
Že ten večer uzavřeli Pan Pé s Fredriksonem tichou dohodu
Asi něco jako:
Hele já tady nebudu sedět jako blbec a ty se v tohle nečase taky nepotáhneš po městě s prázdnejma konvema na mlíko, jo..?
Tak jo..
Po škole jsme seděli na trávníku přes silnici a kouřili jsme
V rozepnutých košilích se školní kravatou nevzhledně valící se na holých prsou
Jessie potáhl a utrousil: „Co si ten pes asi myslí..?“
Jessie poslal dál.
Paul natáhl a zadržel v plicích. Vydechl..
„Na co tam asi čekáš, chlape..na co čekáš..?“
Na Johnnyho se nedostalo, protože Johnny byl můj mladší brácha a podle mě byl na to ještě moc malej.
A tak aspoň udělal pěknej virvál.
„Hele Pane Pé, hele! Jede sem bílá dodávka, sleduj, sleduj..! Fredrikson jede, mlíkóó, vezou konvéé!“
Pes se vymrštil, nasadil jemné vrčení, které přešlo du burácivého štěkotu
Stále nevidíc přijíždějící dodávku Pan Pé utichl a nastražil uši
Došlo mu že na dodávku a koncert pro jednu bránici je ještě příliš brzo
Změřil si nás- ty největší trapitele smutným pohledem opět se utrůnil na trávníku.
Postavili jsme mu na tom rohu boudu.
Byla to tehdy na ní pěkná práce. Práce, co voní po dřevě.
Už nikdy nemusel stát v dešti.
Pan Pé byl má životní jistota
Seděl na rohu když jsem šel poprvé do školy
Seděl tam když jsem se poprvé popral a vracel se domu potrhaný a oteklý.
Seděl tam taky když jsem šle poprvé na autobus do okresního města
Začala mi tehdy docházka na střední školu
Čekal tam (možná i na mě) když jsem dostal první kopačky..
„Co jsem udělal špatně..? No řekni, řekni mi to..co..?“
„Vrrhmmhmmm..“
„Určitě někoho má, tak proč mi to nemůže říct rovnou..“
„…………………………“
„Posloucháš mě..?“
„Vrhhhmmhhhhmmmm..“
„Jo..Nechápu to..“
Měl jsem pocit že není možný aby tam ten pes nebyl až mě povezou na voze k hřbitovu.
„Řekni máš mě rád..?“
„Jo, to ví že jo..“
„Počkej,počkej..A jak moc..?“
„Hrooozně…. moc..“
„Miluješ mě..?“
„Ježiši, podívej támhle..“
„Na něco jsme se Tě ptala..“
„To je Pan Pé, on.. nějak divně tam leží..“
„Jenom spí..“
„Takhle nikdy neležel..“
„Co bys řekl tomu-“
„Snad se mu něco nestalo..“
„-..kdyby jsme dneska šli ke mně..?“
„Cože.. Noo.. jasně moc rád..“
„Tak jdem..?“
„Eh,jo..dobře, jdem..“
Tak jsem ho tma nechal jen tak ležet..
Pana Pé..
Všechno má nejspíš svou cenu..
Zlomil jsem mu srdce, ležel a ono stálo..
Stálo a nemínilo jít tak samozřejmě jako celých těch patnáct let bilo
Pohřbili jsme ho tam na rohu
Takže tam ještě pořád čeká
A když jede mlíkař kolem, tak dycky zpomalí..
Nevím proč..
Ale mám dojem, že Panu Fredriksonovi Pan Pé chybí
Jo, Pan Fredrikson už s konvema nejezdí
Mlíko se prodává krabicích, pasterizovaný
No..
Tak se to stalo, příteli
Vyrostl jsem, už jsem vyrostlej celý týden i s tou nedělí
Z týdne přechozího
Vykvetlo ve mně něco krásnýho a trochu zlýho,
Něco co moc hřeje ale chvílemi,
Donutí hostitele nechat ležet pardy na zemi,
Nejspíš ses již dočkal, když jsem překročil mez
Odjels, zanechávaje v prachu mě a zastávku
Celej život se snažím být jako tenhle pes
Prostě mít tu svou bílou dodávku
7 názorů
Lischai: Vida... Ne, Ty nepotřebuješ převleky, Smrtihlave.
Ty ne.
Ale překvapil´s mě tady *úsměv*.
Zlý_wětry_wod_řeky : Ne, kdepak.. Vlastně ho neznám vůbec. Vyhýbám se lidem, kteří zkouší chytat stín...
Zlý_wětry_vod_řeky
16. 04. 2008
Zlý_wětry_vod_řeky : Cože...?! Hukot... Hele, že je svět malej jsem věděla, ale že by až takhle...??
Zlý_wětry_vod_řeky
15. 04. 2008
Nejsi náhodou Pavel Gotthard v přestrojení...??
Že ne...??
No... já vím, já jen...
To je jedno.
já jsem si říkala odkud to znám..od Glena!:) no ale...rozbrečel jsi mě..fakt povedená atmosféra:)
malinka_hvezdinka
15. 06. 2006
Psané jak déšť a cítěné jak mlha... skvělá atmosféra!
Je to doopravdy smutné? Nebo jsi jednou nechtěně napsal něco veselého? :-)
Zlý_wětry_vod_řeky
11. 06. 2006
tohle se mi líbí hodně moc, kluku jeden..
moc hezká/smutná pohádka na noc