Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNepochopitelné
12. 06. 2006
1
0
1964
Autor
karmen
Když něco vytočí,
když něco sere,
vezmu papír tušku do ruky
píši vše co se ve mě pere.
Od školy, až po kluky.
Sama sobě občas nesmím na oči
(za svoje hříchy a chyby)
protože nevím přesně co se děje.
Celý svět se zbláznil
dušička se chvěje!
Někdy je lepší dát si klapky na uši
ať nic neslyší!
Schodit růžový brýle
ač to bolí,
přejít dlouhé míle
(Jen doufám, že na konci najdu odpovědi, a sama sebe)
Protože čas vše zhojí.
Možná někdy
možná dnes,
budem slavit velký ples,
život je
jako houpačka,
někdy chybí energie,
však někdo zjistil,
že před ním na životním žebříku objeví se nová stoupačka.
Do nebes
či do pekla,
že vše sklidil
dobré i zlé.
Spletl ses?
Bojíš se, abys předem neutekla?
Tak spadni,
protože pak ti opět někdo podá ruku
řekne opět se zvedni
a konečně lépe žij!