Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seAnna
18. 03. 2001
2
0
1208
Autor
Nyx
Pomilovat jen se s lokotraktorem,
spojit svoje sémě
s jeho horkým dieselovým motorem,
přitom pohladit břitvu,
jako lásku nenucenosti
a pozorovat ji,
jak tam stojí,
nervózní,
pod čepicí rezavá,
černých brýlí,
září její postava,
je to ona,
nenucenosti královských očí,
milovaná, stokrát prokletá.
Při horkém výdechu kolejového stroje,
exploze až oheň zasrší,
milá moje,
ostrá a dokrve řezavá,
studená panenka na ohbí koupelnových koutů,
zčervenala ruměncem,
jak popelka,
jak šípková růženka,
ale je-li nevinná nepovím,
sám se nedovím,
jestli toho blátivého rána
moje láska z plechů a nafty
doplula do stanicového jména,
co měla napsáno v popisu své trasy.
Dojela-li do stanice
- malá snaha
- slabá pravda
- milá panna
- Anna
Hm, spojenie želežničného prachu a rozprávkova...mám rada takéto "kovové" poňatie citu, hoci v niektorých veršoch to vyznieva rozpačito...nápadom to však srší...