Cosi...

.....

Je v našich dětech Cosi maličkého Ty ručky boubelaté Bochníčky pro bohaté Je v našich dětech cosi napořád A kolikrát se nás ptají Jak ještě daleko máme to domů? Cedule klamou? Proč je papír bílý? Proč ptáci hnízdí v korunách stromů? Jak mockrát můžu se v životě zmýlit? Ale člověk je jako harpuna Vylétne a zabodne se do zad první velrybě kterou spatří Avšak necítí úlevu lovce Cítí jen bolest velrybího hřbetu... Je v našich dětech Cosi dospělého Ty ručičky jako kleštičky Je v našich dětech Je i v nás

---