Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...jarní
27. 03. 2001
11
0
2085
Autor
Ondrej_Fiala
(...)
s linkami rytmu dnešního večera
hlavu máš ve dlaních vlasy do čela
pláčeš
tak jak déšť co dnes do kaluží
odevzdá slzy zemi jež ti dluží
jak stopy větru v javorovém listí
tak jako láska z nenávisti
plačící touha skrytá pod obočí
to pláčou lásko tvoje oči
které miluji…
(1998)
Vyjan: Já to myslela tak, že na jaře vládne spíš radost. A podzim ,větrný upršený (i když teda to letošní jaro spíš zatím vypadá jako podzim), je předzvěstí chmurné zimy. A pláč v básni u mě evokuje spíše ten podzim, než jaro.
Stínovlas: Rádost na jaře? Hu, to je pověra! Jaro je horror, roztálý sníh odhaluje kosti úkladně zavražděných a ubohé semínko je roztrženo vedví a hnáno z klína země na povrch Země, kde naň čeká podrážka surovcova. Jablka jsou od podzimu svraštělá a zmoučnělá a nedají se jíst. "Duben je nejkrutější měsíc" (T.S. Eliot)
Jemně vypracovaný verš, něžné rýmy, působivé metafory - krásné.
Snad jen se příliš držíš při zdi, dívčí pláč v takovémto podání mi jde spíš jako text do ploužáku, oblbováku. Taková ta poetická past na holky. Nic ve zlým, taky jsem jich už zo pár napsal...
Stínovlas: Mezi jarem a podzimem není žádný rozpor. Viz báseň Františka Halasa Jaro na podzim (Kohout plaší smrt).