Na lovu

Roztoč mou hlavu
divokou závratí
abych to chvíli nebyla já
Slast co mi dáš
ti slastí zaplatím
a zase si zmizíme v davu

Spánek hodin příštích
klidně mi ukradni
a v dotycích mi jej vrať
Že jsou to lži? – AŤ!
rozjasni mi aspoň pár dní
pomocí těch lží svých

Dvě těla
a překrásný strach
co u sebe nás drží
spaluje nám kůži
a čas mění v prach

Ano, tohle jsem chtěla…

Znič mě, znič
a pomsti své bližní
všichni dobře víme (?) proč
Mým světem rychle toč
a spas mě před tou žízní…

A pak raděj odejdi zas pryč…