Bláhová

:-)

:-)

Nikdy nejsme dost připravení na nic..na život, na děti, na smrt, na ztráty a nálezy a to je přeci život... o improvizaci, začlenění, zvládnutí, vyrovnání a řešení situací... Co to je být připravený? Kde je to definováno? Nikde... A co je správné? A jak mohou být knihy o výchově, když každé dítě je originál a potřebuje individuální přístup? Každé zraní a potěší něco jiného, tak jako nás děti dospělé..a nebo mám raději říkat dětem malí človíčkové a nám dospělí lidé? :o) Život je nádherný, i když bolí. Výše psaná báseň je evidentně zvládnutou a nadějnou situací... ;-) Díky Ti, za Tvá zastavení.

thalina: koukám, že jsi se do mě začetla. Díky, nejen za Tvůj čas.

není zač, zajímalo mne, jak píšeš...

díky za Tvá milá zastavení Moncheri

:D *

Děkuji. Rozesmála tě a víc už hledat nemusíš, protože splnila účel...vyvolala reakci a víc méně kladnou... :-)

Rozesmála... (ale jinak jsem tentokrát nic moc nenašel)

ty mě taky