Kopyta o sebe otírají trus

polykám orlíky co letí po nebi
umývám po nich klih jsem mrak a močím inkoust
koruny stromů učím tloustnout a dmout se
jsem jim soudce

zanikám v podnebí otvírám se koblihům
bez nich už nežiju zajídám přemíru času
lopotím se a klopotám se a kloktám jahodový džem
má mě ráda marmeláda láduje mi tváře z obou stran
dojímám se nad sebou se dojímám

domnívám se že koně o stín nepřicházejí
ten svůj zapomínám mít

---