Ztracená

Ztratila jsem se ve své mysli,

nikdy jsem nebyla blíž,

nikdy jsem nebyla tak blízko,

stačí jen natáhnout ruku

a sevřít, sevřít dlaň..

Pomalu, něžně si smývám

z těla rosu ranní,

lampičku v okně téměř stmívám..

na stole bledne prostírání

a z módy vyšlo tvoje předstírání..

Jen bosou nohu v trávě zchladíš

a svými rty mé tělo hladíš..

do očí si mě klidně svádíš,

přitom jen rozkoš – nevnímáš..

Ztratila jsem tě ve své dlani,

když slasti jsi ukrad umírání..

Ztratila jsem se ve svém světě,

kde růže kvete do poupěte..

a ty mi v klíně usínáš..