Stín

.....

Mám pro něj slabost Chodím s ním za ruku horkými ulicemi i plivu na něj Jen zlostně zasyčí... A zebří kůže nataženy na zem hřejí své jediné převleky kam ON nechodí Nesmí! Je to mé nevlastní děcko na letním bytě Výkladní skříň pohřebního domu bez oken Lodní kufr na hejblátka Padouchárštví v podloubí kamenného města Je hned tu Hned tam Maňásek na silonu s kornoutky místo očí Nebývá dne abych si na něj nevzpomněl V noci než uhasí lampu na nočním stolku než stiskne samostříl přepočítá svých deset černošedých dětí a rozdá deset navštívenek z jiného světa Pak si lehne pode mne a čeká na své znovuvzkříšení

---