Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seA zase ta tma
19. 07. 2006
0
0
740
Autor
Geez
"Stmívá se."
"Hm." pokýval hlavou v posledních paprscích světla.
"Nenávidím tmu. Nikdy nevím, co se děje okolo a mám strach, že se světlo už nikdy neobjeví..."
"Se mnou se bát nemusíš, budu přesně tam, kde jsem teď. Vedle tebe."
Přitulila se blíž a on jí k sobě paží přitiskl. Dívala se na kotouč světla, který pomalu mizel za kopcem."Bude nám zima."
"Nebude. A když, vadí ti to? Ráno bude zase teplo, neboj."
"Hm." Zavřela oči.
"Už chceš spát? Slunce ještě úplně nezapadlo."
Nic neříkala a on cítil její dech na svém krku. Vypadala tak unaveně.
Tma je obklopila a pohltila. Položil hlavu na zem a usínal.
"Hm." pokýval hlavou v posledních paprscích světla.
"Nenávidím tmu. Nikdy nevím, co se děje okolo a mám strach, že se světlo už nikdy neobjeví..."
"Se mnou se bát nemusíš, budu přesně tam, kde jsem teď. Vedle tebe."
Přitulila se blíž a on jí k sobě paží přitiskl. Dívala se na kotouč světla, který pomalu mizel za kopcem."Bude nám zima."
"Nebude. A když, vadí ti to? Ráno bude zase teplo, neboj."
"Hm." Zavřela oči.
"Už chceš spát? Slunce ještě úplně nezapadlo."
Nic neříkala a on cítil její dech na svém krku. Vypadala tak unaveně.
Tma je obklopila a pohltila. Položil hlavu na zem a usínal.