Kam zavedou mne vzpomínky

Každý má své vzpomínky a ty na dětství jsou nejhezčí (většinou). T*

A je jí tam dost? Já přikrájím! K bublanině je nejlepší pití studená smetana. Tu máš! Dej si, co hrdlo ráčí... Až Ti bude ubývat, tak se mi zase ozvi :)

jsem líný si zajít do lesa, tak si tu chodím na tu bublaninu k tobě .. ono už je stejně po sezóně, a takhle je to pohodlnější a dietnější :-)

přesměrovala na vzpomínky mé vlastní, bolestné i krásné černé hodinky u maminky dlouhé večery, když slunko hasne... */

je něžná, uklidňující, vzpomínková (kdo by to byl řekl :-) ), líbí se mi

Máš velmi příjemný styl psaní . T

Alfonso, díky, už jsem Tě dlouho neslyšela... Já jsem sedávala nejčastěji na ryngli a čítávala jsem si a poslouchala jsem kosy.....

týýýjo, takový otvírák na hlavu :o) když jsem četl o těch višní, vybavilo se mi dětství strávené u babičky v Liběšovicích na stromě morušovníku. Nikdy potom už jsem takový strom neviděl. Plody podobné ostružinám, celé obličeje jsme tenkrát měli fialové... děkuju, moc :o)

***

Albireova skleróza limosáčky sice pamatuje, ale časové zařazení? To bys na mně chtěla moc.

jo, vylézt na ni problém někdy bývá, ale spadnout z ní problém není .. ale největší problém je dokazovat, že jsme z ní nespadli, i když na to vypadáme .. :-)

:-) Skleněnky jsem nejedla, ale antiperle jo. Já jsem od malinka ráda pila :-). V dětsví jsem šíleně milovala limosáčky. Začalo se to prodávat v Brně hádám někdy v roce 69 nebo 70 nebo nějak tak (to by věděl Albireo). Byl to igelitovej pytlík s barevnou, většinou červenou bublinkovou sodovkou a v tom byla strčená slámka a s tím se chodilo po štatlu a upíjelo se... Vždycky, když jsem šla s limosáčkem, byla jsem hrozně pyšná (skoro jako když jsem lezla z višně (když jsem lezla z višně, byla jsem pyšná proto, že na tu višeň vylézt byl dost velkej problém).

myslím, že i v žaludku se dost dlouho trávily .. :-)

v první školce, do který mě dali, jsem vyhrožoval, že vyskočím z okna, tak aby mě nemuseli hlídat, mě přeřadili do školky, která měla okna v přízemí .. :-) časem jsem si ale celkem zvykl .. rád vzpomínám na chvíle, kdy jsme si s Jabulkou před spaním nabrali hrst skleněnek - takový ty korálky do mozaikových skládaček - a ty jsem pak na lehátku jedli .. jako místo antiperlí .. můžu ti říct, že vydrželi v puse mnohem dýl, než ty antiperle .. :-)

V mateřské školce byl chlapeček a ten mi pořád vyhrožoval, že si na mne počíhá na přehradě, až tam budu s rodičema a v nestřeženým okamžiku mne utopí. Taky mi házel do polívky otrhaný květy a lístečky z kytek, co byly ve vázičkách na stole. Do mateřské školky jsem se bála chodit, tu mi vůbec nepřipomínej...

neříkej, že v mateřský školce jste dostávali tolik příkladů za domácí úlohu :-)

To se mne ptej, když je to skoro čtyřicet let, copak já vím? Já to aspoň poradím tomu dítěti ve mně, které se mnou pořád žije a pořád se ještě nad těma sloupečkama trápí...:-)

Bernadeto - a proč si teda neudělala dva sloupečky po šesti? :-)

Děkuji Vám všem, ha, Albireo, Ty jsi mne odhalil, s těma zlomkama, to jsem si jediný vymyslela. Ale faktem je, že jsem hroznej poctivec byla, např. jsem se strašně trápila, když jsem měla z počtů za úkol nějaký příklady, kterých bylo (nevím proč)většinou 12 a já jsem vyrobila jeden sloupeček po čtyřech příkladech vlevo a jeden sloupeček po čtyřech vpravo a pak jsem byla zoufalá, protože jsem nevěděla, zda je lepší rozdělit ten poslední sloupeček na dva a dva anebo napsat všechny 4 příklady pod sebe doprostřed stránky. Abych napsala všechny 4 příklady pod sebe doprava nebo doleva, o tom nemohla být řeč, to by bylo příliš nesymetrické :-)))

Vzpomínky jsou jako živé, emocí je tak akorát, ani bujaré, ne tklivé, lze slzu ronit i se smát, I proto Ti teď tip chci dát, vždyť člověk si hned vybaví, že též má na co vzpomínat, příběh, který dál vypráví Muamarek

Jeden tip hned přibude, krásné a procítěné! Jen se mi nezdá - tys byla takový vzorňas, že sis i při slézání se stromu opakovala zlomky?

překrásná - kde jsou tipy??????? - *******

ono hrozí jisté nebezpečí nejen než se sehneš, ale i až se sehneš :-)

U nás je hlavně hafo komárů, takže než se sehneš k borůvce, tak si jich tolik připlácneš na těle (těch komárů, ne těch borůvek), že seš posetej rudejma flekama, že vypadáš jak ta borůvková bublanina...:-)

jasně - tohle je přesně barva tý borůvky, než ji utrhneš .. letos jich musí být kolem Třeboně tuny - i u nás jich je hafo :-)

No, já jsem tam původně měla aji borůvkovo višňový barvy, ale nebylo to ono, tak jsem zůstala konzervativní :-)

jé, Bernadeto, ta je krásně modře borůvkovo-višňová .. *

čas višní, borůvek, vzpomínek... tip