Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSmutnění
03. 08. 2006
10
4
2804
Autor
Bledulka
Čekám.......na co vlastně
marně zkoumám svoje srdce
marně do něj nahlížím
chtělo by se rozletět
ale přistřihli mu křídla
Modlím se......a nevím proč
ke svému Bohu
každý nějakého máme
ale který je ten pravý
Křičím........jen otvírám ústa
v němém úšklebku
který mi křiví tvář
místo smíchu
Pomáhám......jestli vůbec
nevím ti lidé mě možná nepotřebují
třeba jsem jen po ruce
nesprávný člověk na špatném místě
Soucítím......co je to soucit
jen ohlédnutí se
za předešlým životem
a hledání podobností
Pláču.........a slzy nemám
ty už dávno vychly
a tak mi zbývá jen
spalující naděje v srdci,
ale pro tu stojí za to čekat, modlit se, křičet, pomáhat, soucítit i plakat, ta naděje mě naplňuje..........až do dna.
4 názory
tak tak, naděje umírá poslední. Ovšem, raději zastávám názor "nespoléhat na ni."
Gabriel: Díky, to byla opravdu vyčerpávající kritika, tvojí upřímnosti si cením. Teď zrovna nemůžu pomáhat a připadám si úplně prázdná, tak jsem si nedávno na tuto básničku vzpomněla.
Mě se to líbí ,protože je to o tom co s námi hýbe, o tom co nás drží při životě a aspon jednou za čas když už třeba nemůžeme dýchat vyhoupne zas na hladinu aby jsme věděli že to má cenu .to je podle něco čemu se dá říkat bůh .To co nám dává tu naději.
Máš tam nějaké chyby .Dal bych tam otazníky za otázky a vyschly ti chybí s .ale to jsou detajly
Perroquet asi neviděl pána prstenů kde soucit zachránil celou středozem protože Bilbo nezabil Gluma "-)
davm ti tip
Tvoje dílka jsou mi dost blízká, měkdy mám stejné pocity...jsem ráda, že s nimi nejsem sama, velký T
Možná by to chtělo nějaký smysl života, nějaký tvůj cíl. Jestli je ale cílem bezcílný smutek, tak je ta báseň skvělá.
Soucit je na hovno, dlouho nevydrží a někdy je to jenom pštrosí zahrabávání hlavy do písku, které nic neřeší. Buď pomáháš ráda a máš z toho radost nebo nepomáhej. Dlouhodobý soucit škodí soucitníkům i soucítícím.
Pan_Brasovsky: díkys moc, bylo mi hodně smutno, přála bych si jednou napsat něco optimističtějšího, ale moc mi to nejde
brubarbucha: díkys, bylo to jen takové citové rozpoložení o noční, kdyby existovala kategorie noční indispozice, tak tam moje dílko samozřejmě patří. Soucit nesnižuji, líbí se mi tvůj pohled na něj, asi jsi větší optimistka, kujů