15.9.01-2

15/09/01-2

Když kráčím ranním městem,

vzpomínám na tebe,

na náš krásný společný večer,

zahloubán do sebe,

myslím co jsi mi řekla hezkého,

co řekl jsem já tobě.

Přemýšlím zda jsem řekl vše,

co jsem chtěl říci sobě.

Někdy mám pocit, že jsem sám.

I když jsi vedle mne,

cítím se jako obraz co nemá rám.

Jako malý princ na cizí planetě,

sám samotinký na celém svetě.

Mám pocit, že jsem sám,

jako nenaplněný džbán.

Dychtím po něčem co jsem poznal

a ztratilo se,

jako voda na mlýnském kole -

- zastavilo se.

I já stojím a mám žáby v břiše,

přemýšlím a stojím sám. Tiše.