Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDen plnej šumu
05. 08. 2006
0
0
836
Autor
Karbo
pavouky na střechách domů hlídaj, jak semafory na vinici, party nedospělejch floutků s mokrejma kalhotama po ránu.
jsem vulgárnější čím dál víc.. "jako kanál!!".. jak řiká sousedka.. "ale víš.. furt mám něco v sobě! něco co mě dělí vod tam těch!!"
prostořekost stává se nástrojem vyjádření mejch zmatenejch nálad, kerý se snažim abstrahovat v postrobarevnej šum filmu o vysoký citlivosti.
neni akce bez reakce a mnoho mejch reakcí odráží akce, o kerejch nemám páru.. jak barokní člověk si připadám, ale v dnešním světě se v tý vší materii ztrácim..
"možná že přišel ten správnej čas všechno hodit za hlavu a začít tak nějak od začátku.. hrabu se v tom jak celá naše společnost. sem její odraz, ačkoli mám neskutečnou touhu vodlítnout.. čech kerej zůstane čechem a všechno o čem vyvodí soud je plný češství.. i přejímání nad sebou samým.. neni cesty ven, jen doufání, že budoucnost bude jiný, ale co když nebude? souboj.."
skončil sem nedávno s jednim životem a v jeho šablonách přestavuju si život, jenže ty šablony sou roztrhanější než sem čekal a spousty mi toho uniká..
po každý jako bych se neznal.. dyž udělám zase nějakou kravinu, zbůhdarma, a pak.. jako malý dítě zpituju svědomí a za dva dny už si nic nepamatuju..
jsem vulgárnější čím dál víc.. "jako kanál!!".. jak řiká sousedka.. "ale víš.. furt mám něco v sobě! něco co mě dělí vod tam těch!!"
prostořekost stává se nástrojem vyjádření mejch zmatenejch nálad, kerý se snažim abstrahovat v postrobarevnej šum filmu o vysoký citlivosti.
neni akce bez reakce a mnoho mejch reakcí odráží akce, o kerejch nemám páru.. jak barokní člověk si připadám, ale v dnešním světě se v tý vší materii ztrácim..
"možná že přišel ten správnej čas všechno hodit za hlavu a začít tak nějak od začátku.. hrabu se v tom jak celá naše společnost. sem její odraz, ačkoli mám neskutečnou touhu vodlítnout.. čech kerej zůstane čechem a všechno o čem vyvodí soud je plný češství.. i přejímání nad sebou samým.. neni cesty ven, jen doufání, že budoucnost bude jiný, ale co když nebude? souboj.."
skončil sem nedávno s jednim životem a v jeho šablonách přestavuju si život, jenže ty šablony sou roztrhanější než sem čekal a spousty mi toho uniká..
po každý jako bych se neznal.. dyž udělám zase nějakou kravinu, zbůhdarma, a pak.. jako malý dítě zpituju svědomí a za dva dny už si nic nepamatuju..