Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se...... verše
25. 03. 2001
2
0
837
Autor
čenda
Podložím si hlavu novinama
u dveří domu
pod větvemi vysokého stromu
a budu koukat z žabí perspektivy
canonem se širokými objektivy
na lidi co vycházejí ven dveřmi
Až odejde s děckem poslední máma
dám všechny nafocené filmy tomu
kdo první projde kolem domu
Až odejdou všichni nedůtkliví
doteky změníme mrtvý dům v žívý
Otevři temnou komoru a věř mi
až odejdou všichni nedůtklivý
doteky změníme mrtvý dům v živý
dobrá metafora. má-li to tak být.
líbí se mi, že si všímáš detaily, a fascinují mě žabí pracky :)
(jsem taky hnidopich, proto mi "canonem" zní jako dělo, nebo jiná zbraň středního doletu, nemá být Cannonem ? nic do ohně nedám ! :)