Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
pro slečnu,
co si říká jako jaro po englicku..
(nebo jako pramen či studánka, taktéž po englicku)
Vychýlil sa deň na tichú nočnú ránvej
Frankie dokonale odspieva svoju slávnu My way
Prichýlil sa deň na tvoje božské paže
Všetky naše omyly rýchlo naspäť zažeň
Nachýlil sa deň do predposlednej fázy
Drzé ráno čierny imidž už nám trochu kazí
Ešte stále trvá
Tá malá nočná múra
Vidím už len celkom hmlisto
Okuliare stratili dych
Stojím stále pri tom istom
Láska o dvoch neznámych
Nočná optika sa hlási
Pomaličky padá na riasy
Áno je to ona asi
Optika noci
Natvrdo a bez pomoci
-Richard Müller; Nočná Optika; Retro(2001)
slunce se převalí přes zlom
a jeho zkrvavené tělo padá utěšeně do zákopu..
dobrou chuť, podává se přichystaný večer..
celou noc dnes Bůh brečel
..přestali totiž dávat vědomostní kvízy
a on osaměl v křesle s bolestmi zakrnělé hypofýzy..
jako bombardování padá na letištní plochu déšť,
kapky tlučou o plechy, koncert pro tisíc srdcí,
trpících arytmií
kapky bijí i do letadla, již není
letadlová upadlo do narezlého spánku,
hladina vody stoupá pod sklíčky protočených budíků
a kokpitem to skřípe..
letadlo stárne i ve spaní,
v zimě a v létě to v něm vrže a klokotá..
kdo ví, zda se dočká nového pilota..
sestřelen, zmítán sérií výbuchů
řítí se k zemi horkovzdušný balón..
na mýtině, zaklet vprostřed žluté trávy indiánského léta,
spočinul středně přerostlý, chlupatý pes..
starý pard položil si hlavu na packy a nechává si zdát
psí sny,
o srnkách, fenkách a nových botech k demolici..
les mezi dvěma dveřmi, z nichž jedny zavřeny jsou na petlici
a druhé rozletí se až za čas..
až když divé kvítí nepokvete
divotvorně zestárne archanděl do štěněte..
dřív než v lesíku začne sněžit,
odkolébá se štěně do nově otevřených dveří..
revoluce potlačena jest,
potrhané rudé prapory napadaly do louží,
studenti zbití -všechna čest-
přežít zapadají do putyk a kaváren..
hledej mě mezi sklenkami, hledej mezi stoly,
cyranem
-ač bez frňáku jako vrata od stodoly-
stávám se, ukládaje neholenou na tvář na stolní desku.
s rukama v kabátě, složen z odlesků
stojím v ránech, dýcháje čerstvý den po předměstích.
"...hledej mě mezi sklenkami, hledej mezi stoly,
cyranem
-ač bez frňáku jako vrata od stodoly-
stávám se, ukládaje neholenou na tvář na stolní desku...."
Tak spíc na stole bez cavyků
stal jsi se šlechticem z Bergeracu;
však ani ten nos as´
letadlu neposloužil za kompas...
Hezky napsané,morbidní,depresivní,procítěné. Spousta deště a krve a utrpení...
Nechci být pruda,ale třeba by to chtělo něco nového....posledních asi 20 děl mi trochu splývá...
Ale to jen tak na okraj