Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOdpovědi
14. 08. 2006
5
1
1580
Autor
Vlkodlak
Odpovědi
Seděla v křesle u krbu a nevěděla co chce.
Chce žít nebo zemřít?
Chce vstát nebo sedět?
Co chce?
Sledovala jen plamínky v krbu,
Byli bílé, červené i do oranžova,
Seděla u ohně hodiny,
Ale oheň jí s jejím trápením nepomohl.
Venku svítilo slunce,
Ale ona byla radši uvnitř.
Co chce?
Kdo jí pomůže?
Nikdo
Své otázky si musela zodpovědět sama.
Nakonec zjistila co chce,
Ale byla smutná,
Nikdo se o ní nestaral
Nikdo jí nechtěl pomoc!
Nikoho nezajímala!
Byla sama.
1 názor
londonderry.eire
27. 12. 2006
ty hrubky a překlepy kazí první dojem
navíc je to próza uspořádaná do sloupečku, tohle má s poezií pramálo společného
...měla si uvědomit, že chce sedět u ohně a zírat na plamínky, že to je krásné, cítí teplo a krásu a mír... a že ten ohěň naplňuje její představu lásky... a je jedno, jestli se jí někdy dotkne v jiné podobě... je to jedno pro danou chvíli... I takové chvíle je dobré prožít... a vůbec nevadí, že neurčují směr....:-)...t
některé pravopisné chyby ale má to myšlenku,volné verše si obě představujeme stejně ale v pojmu poezie se zjevně naprosto rozcházíme...příliš prozaické na můj vkus a míra poetičnosti pokulhává za přílišným vysvětlováním...přesto spíš ano než ne
Faktem je, že u žen je pro mě ve většině případů záhadou co v daných chvílích chtějí :) většinou to asi ani neví...
a až to ví ony samy bývá pozdě ;o)
t