Noční vidění kruté pravdy ve dne

Noc temná - a lidé ještě v ulicích

ty z myšlenek právě spřádáš sítě

dohořívají už plameny ve svících

a tma již brzy pohltí tě....

Neptej se, neptej, nepoužívej slova

věty jak břímě těžké jsou

do vět se všechna lež jednoduše schová

a hvězdy ti pravdu nesnesou....

 

Ty chceš svou pravdu, hvězdy tvoje oči

objevit v nich  co u sebe nalézt nemohou

svůj vlastní obraz na povrchu jejich spatřit,

jen podívat se- na to se nezmohou..

 

Podívat se pravdě do očí...

protože pravda si ty a tvoje tělo...

každý jen panenky protočí

a tobě plakat by se náhle chtělo

 

Většinou začneš, nezadržíš slzy

pravda je hořká a pálí jako plamen

ty jen chceš jediné-ať to skončí brzy

a tahle myšlenka tíží jako kámen

 

Padáš už únavou, vyčerpaná z cesty

na druhé straně bojovat by se ti ještě chtělo

a tak jak na podzim každoročně uvadají listy

tak už upadá i tvé unavené tělo...