Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

už viem

20. 08. 2006

3305

Autor

zvedavec

Zahatané hrádze ducha

- nech padnú -

a prúdenie
predo mnou vytvorí
nehmotné telo

to k životu vstane

s iskričkou svetla
v hrudi

čo pulzujúc
života dychom
vyrastie
v rozširujúce sa,
pohlcujúce Slnko

a prikáže rukám
objímať, čo oči vidia
(a nech zrak naozaj
to, čo je – uzrie!).

Zbavená
prázdnych strachov,
dobrého plná,
pôjdem
v šľapajach tvora

hneď ako druhá.
(a s ním aj celkom sama.)

Roztiahnem ruky
tomu, čo príde.

Teplu i klincom.

A hoc´
len po teple túžim,
viem,
mnohé je späté.

Tak pokúsim sa - prijať.

už viem (a zabudnem)

1 názor

Barbar

22. 08. 2006

Dát tip

(a nech zrak naozaj to, čo je – uzrie!). Někdy koukám co to vidím vzdušný zámek s věží Pak se vzbudím z krásného snu je to krám s veteší Charakterní BIG BOSS v čele bez té svatozáře mizí náhle v nenávratnu jak kopeček v páře Místo něho lump tu stojí v ruce s dlouhou holí Čert vem tenhle sen zmršený probuzení bolí :-)Ahoj, BARBAR