Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBeze jména
29. 08. 2006
1
2
1146
Autor
Kazisvět
Beze jména:
I.
Dřevěná věž očí, jejichž klenba nic nepodpírá,
ebenové kulisy pouští na jeviště šedomodrý svět
z bílého límečku zírá zmatek
a do toho slova - nemilosrdný lijavec
vpíjí se pravdivě tak do všech pórů,
že zrcadlo směšných lží
se tetelí...
II.
Jen záře a vyprahlost
šeď vyjímečna a nářek plytkosti.
Jen bědy nasycených
a rozpustilost stíhaných ranami.
Pohled vyjadřující vše,
v němž prý není ani zbla čehokoli.
Jen propast mělkých šelfů,
bezedná hlubina malého podkroví,
kde trámy rámují svatozář
bezradnosti...
III.
Dřevěná věž očí, jejichž klenba nic nepodpírá,
točitá schodiště citů rovných jak v Pize stavba,
kde zvony prorážejí srdce
a mozek odmítá uznat, že popírá sebe.
Je ticho v tom halasu rtů,
ani jeden pohled a přitom ty oči se od sebe
neoddělily...
2 názory
To mě těší, tady je totiž spusta vnitřních pocitů,
sice už trochu pasé, ale tehdy jsem měl velkou potřebu to napsat, K.
tohle je skvělý... na první přečtení jsem nevěděla... jen mě zasáhla nejvíc I. na podruhý jsem vnímala i ty další dvě... napotřetí mě to chytlo jako celek... *