Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Konečné řešení

29. 08. 2006

1303

Autor

xoxox

Dopadá na mě má vlastní sekera. Přijímám hrdinně své rány. Trnová koruna se mi zamotavá do vlasů.
Co asi děláš.. Řekni, že existuje svět jen pro nás dva. Slza stéká po tváři. Jen to všechno balím dojemnými slovy. Ha ha ha. Smutek mě pohlcuje.
Zas další spálenou vesnici nechávám za sebou. Citím ten štiplavý kouř, slzy se barví do černa.
Kámen přivázaný k mému srdci mě milosrdně stahuje na dno zapomnění. Třeba se tam potkáme. Spolu. Navždy.
A až vydýchnu naposledy, vyletí ze mě bílý obláček a bude stoupat nahoru. Nezatížen prožije jiný život. Třeba se bude pořád jen usmívat. Třeba se někdy podivá na pár starých fotek, šáhne do šupliku vzpomínek a najde tam Tebe, jak se usmíváš, jak záříš, a zaraduje se; bez seker, bez spáleništ, bez kamenů.
Třeba se čas smiluje.

3 názory

Maasek

09. 12. 2006

Dát tip

Teatrálnost úplně ne...ale...tak nějak kousek z toho :-)

xoxox

09. 12. 2006

Dát tip

teatralnost? mmch, naivni docela jsem, nekdy az moc..

Maasek

09. 12. 2006

Dát tip

Neřekl bych že by tam bylo moc frází...jen možná z toho trochu cítím malou neznalost, takovej nádech naivity, nebo spíš pohled do kterýho se autor tak trošku nutí ;)

xoxox

31. 08. 2006

Dát tip

diky za nazory a pochvaly.. mozna kdybych to vic rozepsala, nepusobilo to jako vypsani co nejvetsiho poctu frazi.. 2SD: tak to je mi lito :( nadeje muze existovat pouze v tvem vnimani.. v tom mem existuje uz docela dlouho, resila jsem, resila, ale nepomohlo :( nadeji tedy ziju a je mi fajn.. jenom nadeje mi dala pocit smireni..