Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDuše v černém hábitu
02. 09. 2006
1
1
1303
Autor
Lioness
Psáno 18.2.2006
Tvoje duše z těla
vyletět by chtěla
odprostit se od starostí
odprostit se od bolesti
Lítat si a v dál se vznášet
přestat utrpení snášet
chce získat co teď nezíská
odhodit ta želízka
Chtěla by být oblohou
tam zlá slova nemohou
tam zlé skutky nedoletí
uslyšíš smích malých dětí
To před branami andělé
vítají tě nesměle
jejich úsměv na lících
je jak světlo při svících
Jen pomyšlení na ten svět
drží tě tady těch pár let
rozhlédni se všude všady
po dobu co budeš tady
Nezjistit vše-to by velká škoda byla
do hrudi by tě udeřila
tvoje srdce přec jen raněné
teď náhlým šokem zmrazené
A tvoje tělo k oknu běží
na srdci mu kámen leží
zhasly náhle tvoje oči
v tvé hlavě se všechno točí
Dívají se opodál
tam stojí les-moudrý jako dávný král
a zatím lesem-kdo kdy zví?
Duše ti to nepoví
Leží smutná, zraněná
svým tělem tak znavená
mučí ji a bičuje
do hlubin jí stahuje
Když ona by tak letět chtěla
trochu štěstí, aby měla
Utíkat tam k tomu lesu
zbavit se toho všeho děsu
Nechce se loučit se Zemí
však nebe dává znamení
nebe dává pobídku
přijmeš-li tu nabídku.....
vyletět by chtěla
odprostit se od starostí
odprostit se od bolesti
Lítat si a v dál se vznášet
přestat utrpení snášet
chce získat co teď nezíská
odhodit ta želízka
Chtěla by být oblohou
tam zlá slova nemohou
tam zlé skutky nedoletí
uslyšíš smích malých dětí
To před branami andělé
vítají tě nesměle
jejich úsměv na lících
je jak světlo při svících
Jen pomyšlení na ten svět
drží tě tady těch pár let
rozhlédni se všude všady
po dobu co budeš tady
Nezjistit vše-to by velká škoda byla
do hrudi by tě udeřila
tvoje srdce přec jen raněné
teď náhlým šokem zmrazené
A tvoje tělo k oknu běží
na srdci mu kámen leží
zhasly náhle tvoje oči
v tvé hlavě se všechno točí
Dívají se opodál
tam stojí les-moudrý jako dávný král
a zatím lesem-kdo kdy zví?
Duše ti to nepoví
Leží smutná, zraněná
svým tělem tak znavená
mučí ji a bičuje
do hlubin jí stahuje
Když ona by tak letět chtěla
trochu štěstí, aby měla
Utíkat tam k tomu lesu
zbavit se toho všeho děsu
Nechce se loučit se Zemí
však nebe dává znamení
nebe dává pobídku
přijmeš-li tu nabídku.....
1 názor
koukni na Jolanu:D
"jak bílý palác, ledové krásy plný
chybí tam žhavých polibků vlny"
to je příklad perfektního rytmu ve vázaném verši (počet slabik,přízvuky) a dokonalého rýmu...
to tvoje je docela slabota, máš tu rozhodně i lepší:)
Neber tu nabídku ani od nebe
je tam zima co až zazebe
jak bílý palác, ledové krásy plný
chybí tam žhavých polibků vlny