Pozdravy a jejich význam

Dá se vyčíst něco víc z pozdravů pro druhého člověka? Já si myslím, že ano. Například „ni hao“ je fonetický přepis čínského pozdravu do latinky, který by se naprosto otrocky a doslova dal interpretovat jako – „ty dobrý“. V samotném čínském jazyce se dobrý, nebo dobro vyjadřuje jedním čínským znakem, který je složený ze dvou složek. Znaky, které se skládají ze složek se nazývají ideogramy. Složky ideogramu, které jsou mu významově blízké, jsou skládány tak, abychom viděli, k jakému významu nás vedou.¹

Ve znaku hao je obsažena žena a dítě. Znak hao je složený z komponentů, dvou znaků – ženy a dítěte. Tak v Číně vyjádřili dobrotu, dobro. Dobro, kdy máte rodinu, totiž manželku a dítě. A s tímto přáním dobrého se Číňané zdraví. Zcela jistě přejí Číňané druhému to, co je u nich ceněno na samém vrcholu pomyslného žebříčku tradičních životních hodnot. Což je jednoznačně rodina.

Rozšířeným pozdravem v Číně, ale například i v Thajsku bezesporu je – „Už jsi jedl?“ A vaše odpověď má znít: „Ano, už jsem jedl.“ Jde o pozdrav, zdvořilostní frázi používanou v jakékoli denní i noční době. Bez ohledu na to, že jste ve skutečnosti nejedl a máte hlad.

שׁלום [šalom] je pozdravem v hebrejském jazyce. Židé se vlastně zdraví šalom alechem, nebo ještě lépe šalom uvracha. ² Tento pozdrav má určitě svůj původ z dávné náboženské praxe židovského národa. ³ Podobně se zdraví Arabové v arabském jazyce. ⁴

Samotné slovo pokoj v původním hebrejském jazyce – שׁלום [šalóm] má minimálně dva významy. Ten první význam je vám možná, vážení čtenáři známý, je to pokoj. Pokoj, který má charakter míru v době, kdy není válka. Tak bychom mohli tento význam pokoje pochopit. Druhý význam hebrejského výrazu – שׁלום [šalóm] můžeme pochopit jako ucelenost, harmonii, řád. ⁵ Pokoj mezi lidmi navzájem a pokoj mezi lidmi a Bohem. Tak se mi jeví význam slova שׁלום [šalóm].

Jenom se na okraj zmíním, že v Babylónštině stejné slovo k hebrejskému שׁלום [šalóm] je slovo „šalmum“ ⁶ a toto slovo v tomto semitském jazyce má význam zdravý, bezvadný, v dobrém stavu. Jak můžeme vidět, tak je jeho význam na rozdíl od hebrejštiny mírně odlišný. Babyloňané se zdravili tímto pozdravem – „šalamum“, což mělo znamenat „být zdráv, uzdravit se, být v pořádku“.

Podobně se vzájemně zdravili i Římané se svým pozdravem – „salve!“ Což je imperativ od slovesa salveo 7 a znamená doslova – „buď zdráv“. Při vzájemném setkání si Římané přáli, ať je dobrý zdravotní stav toho druhého. Ostatně v českém jazyce máme tento pozdrav rovněž, pozdrav – buď zdráv.

A jak je tomu s naším nejčastějším pozdravem – „dobrý den“? Slovo „dobrý“ má svůj základ ve staroslověnštině, svůj indoevropský původ má z – „dhabh“ – vhodný. Nejblíže je tomuto indoevropskému kořeni latinské faber – řemeslník, kovář, dovedný. ⁸ Jak vidíme, tak v našem evropském pojetí je dobro, dobrý spojováno s významem vhodný, dovedný, úspěšný. A jak se jeví, tak to slovo dobrý je chápáno jako být dovedný v řemesle. Pozdrav dobrý den vyjadřuje dovednost, úspěch v řemesle, tedy úspěch v konkrétní činnosti onoho dne.

Pozdravy, které jsem zmiňoval v tomto článku, vyjadřují naše pozitivní přání druhým lidem při vzájemných setkáních. Týkají se úspěchu, nebo zdaru v běžných situacích, které se bezprostředně dotýkají každého jedince. Ať je to rodina, úplná rodina s manželkou a dítětem, rodina a také jídlo, kterému přikládají Číňané zvláštní důležitost. Nebo přání pokoje, který je od Boha. Pokoje mezi lidmi a Bohem, ale také pokoje mezi lidmi navzájem tak, jak si přejí Židé. Přání pevného zdraví, kterým se zdravili při setkáních Babyloňané jako i Římané. A nakonec náš pozdrav, český pozdrav – „dobrý den“ vyjadřující úspěšný den v jakékoliv činnosti, kterou budeme v onen den vykonávat.

Souhrnem opět připomenu, že pozdrav je přát druhému člověku to, čeho si daná kultura cenila a cení. Jsou to situace, okolnosti, dění, které se každého jednotlivce bezprostředně dotýkaly a dotýkají. Je jasné, že postupem času tyto formulace ztrácely na svém původním významu, na svém konkrétním vyjádření. Zůstalo pouze u zdvořilostního oslovení jednoho člověka druhým při jejich vzájemném setkání.

Karels

1. http://www.kas.upol.cz/katedra/clenove/uher/xushen.PDF ; například znak wu3, což znamená „bojovnost“ je složený ze dvou komponentů, dvou znaků – ge1 (zbraň v dávné čínštině) a zhi3 jako stop (především nepřátelským nájezdům)

2. שׁלום אליכם [šalom alechem] znamená „pokoj vám“; שׁלום וברכה [šalom uvracha] má význam pokoj a požehnání

3. například už v Bibli, v Novém zákoně je zaznamenáno, že po Ježíšově zmrtvýchvstání Ježíš zdraví své učedníky pozdravem „Pokoj vám.“ (Bible, evangelium podle Jana 20:26)

4. arabský pozdrav je السلام عليكم [Assalamu Alajkum]

5. ale to jsem už objasnil ve svém článku Křesťané jako mírotvůrci? http://www.blisty.cz/art/25274.html

6. šalmum – zdravý, bezvadný, v dobrém stavu; Nováková Lea, Pecha Lukáš, Rahman Furat. Základy starobabylonštiny. Praha: Karolinum, 2000

7. salve je imperativ od slovesa salveo, které znamená býti zdráv; obyčejně jako pozdrav salve! buď zdráv! mihi salve buď mi vítán; Josef M. Pražák, František Novotný, Josef Sedláček. LATINSKO-ČESKÝ SLOVNÍK. Praha: SPN, 1955

8. Rejzek, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice: Leda, 2001