Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte semírně melancholická...
09. 09. 2006
7
0
1739
Autor
Nickyx
S pocitem štestí šeptá do tmy křik
Když vpíjí se do kůže krev
A zapíchnutý úsměv na c2
budí opovrženíhodný respekt.
Jak za starých časů...
Ach vzpomínky
Ti němí přátelé
Zůstávají s tebou
A neopustí
Ani když přeběhnou
Na druhou stranu...
všem moc moc moc moc moc děkuju :)
Oldjerry: někdy to jde i bez řádu, ne? :) děkuji, úsměv!
Jakubisko: no tradiční to zrovna není, přiznávám...děkuji s úsměvem
člověk_který_není: mno, možná čokoládu )) dík, smajlík ))
člověk_který_není
10. 09. 2006
První sloka čistá abstrakce založená na spojení nespojitelného. Druhá sloka to ovšem posvěcuje a dává smysl. Typický Nickyx - víc toho zatají, než řekne. Jediná vysvětlivka v první sloce - a byl by řád i v ní...