Poslední

A srdce prázdná

jako vinné měchy,

které vypil

a pošlapal můj pluk

Jsi pořád krásná

i se svými vzdechy

nic jsem nepochopil,

ale teď už – je to fuk.

…

Zdusala vřava

nerozkvetlou pšenku,

tak krajinou

půjde v zimě mor.

Už nezůstává

na prošlou navštívenku.

Tak pro jinou

zbyde jenom vzdor.

…

Pro všechny zrádné

přijdou časná rána,

kdy na pláních

svedou poslední svůj boj.

Nakonec vadne

postel rozestlaná.

Zatrpklý smích

a v tobě – nepokoj.