Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLe destin
17. 09. 2006
10
1
1800
Autor
člověk_který_není
Z mlhy vychází slunce
pomalu, tak něžně, vykrádá se ze tmy
a strach, na chvíli,
utiší se v nás
Slova plynou ze rtů,
tak přirozeně, jako krev ubíhá nám v žilách
a stejně tak, opatrně, snad až lehce,
zraňují
A z nebe snáší se kapky deště,
skrápí naše duše,
jako slzy, jako všechny ty umělé slzy,
které vypláčeme za celý náš život
A pak
na nějakém skrytém místě,
schováme se, velice pečlivě,
tak, aby nás noc nikdy,
nikdy nenašla!