Jednou

Jednou mě zastřelíte v zrcadlech co lemují vaši chodbu kterou chodíváte sem a tam Potichu až budu odemykat nebo zamykat před (a za) tímhle prapodivným světem Ve střepech rozmetaných po zemi pak budete šlapat a drtit je na menší a menší kousky avšak v odrazu mé množící se tváře budete pronikat hlouběji a hlouběji do svého nitra... Jednou mě probodnete na fotce která nedrží v žádném vašem albu Na fotce kde stojím s náručí plnou malých mušlí které vyplavilo moře A až to uděláte až to doopravdy uděláte z té čisté a kruté nenávisti vyvrhne vaše nitro k mým nohám další a další malé docela malé mušle

---