hodina duchů a sentimentální nálady

 

 

vložím si pušku do úst a střelím,

všechny mé myšlenky rozlítnou se po pokoji,

nejvzácnější vzpomínky dopadnou na kelim,

ošoupaný leží tu po sexuálním výboji.

 

vložím si pušku do úst a střelím,

ukončím všechny své slaboduché deprese,

uvolním místo v posteli, o kterou se dělím,

proč sdílet ji s osobou, která mě nesnese.

 

vložím si pušku do úst a střelím,

srdce odložím v lepenkové krabici,

pln sobecké záště, s horním rtem odřeným,

píšu domácí úkoly ve školní lavici.

 

na moment existovat přestanu,

snad stačí stisknout DELETE

a svolám tak všechny černobílé straky.

nebude mě to stát žádnou námahu,

ptáci mě odnesou a tak octnu se

uprostřed pole s vlčími máky.

  

vloží si pušku do úst a střelí,

ten chlapec se zanícenou pletí,

čin je to vskutku neotřelý,

nejspíš ho nebavilo vynášet smetí...