Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePohanka
02. 10. 2006
2
0
1824
Autor
Moncheri
Vítr jí povlával vlasy
a s její tváří
pohrával si
úsměv.
Byla tak nespoutaná,
tak krásná
a šťastná,
bosky pobíhala lesem,
se zvířaty povídala
pod širým nebem spávala.
Pak ale sebrali ji volnost,
oblékli do těsných těžkých šatů,
obuli do těžkých bot,
odvezli do města,
zavřeli ji do jednoho z mnoha panelových bytů.
Každý večer hledí k nebi,
jak pes vyje
každou noc na měsíc,
touží po svobodě,
kterou sebrali jí,
zas jednou běžet porosenou trávou,
zobat sladké maliny,
usínat pod širým nebem.
Však je to jen přání,
které sebrali jí,
prý pro lepší žití.