Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNebeská odyssea
07. 10. 2006
14
0
3562
Autor
Nickyx
Podzimní vítr sfoukl slunce z mramorového obzoru a Měsíc na nebeské hladině rozsvítil první světlušky. V trávě začal hrát orchestr jeden z posledních letošních koncertů pro rozmarné romantiky.
Dívka si přitiskla ruce víc k hrudi v naději, že už jí nebude tolik zima. Chladný vánek ji profoukl saténovou sukni a ve vlasech jí přistál list granátového odstínu. Jemně ho sundala něžnými prstíky a zahleděla se na něj. Křehce se ohýbal. Dívka ho pustila na další pouť po proudu předčasných meluzín. Nervózně se podívala na hodinky, které osvětlil měsíční svit. Už tu měl být. Nestalo se mu nic? To by nepřežila. Vtom zaslechla rychlé kroky. Z kabátu noci vyběhl stříbrný stín. Znala ho. Během krátkého okamžiku se dívčiny rty hluboce usmály a oči jí zbělely, až Měsíc zšedl.
„Ach, drahý, už dlouho, dlouho tu na tebe čekám.“
„Já vím, má milá,“nadechl se nepravidelný hlas, „omlouvám se! Ale nemohl jsem dříve. Babička potřebovala mou pomoc na zahradě, až do setmění jsem musel trhat jablka. A pak, pak jsem přišel domů a otec vyžadoval, abych sklidil se stolu nádobí, nemohl jsem pak stihnout přijít včas. Nicméně vím, že je chyba na mé straně. A kaji se. Aspoň růži rudou jak tvá líčka při milování jsem ti přinesl. Nezlobíš se?.“
„V pořádku, milovaný, nic ti nevyčítám. Nic. A děkuji za tu růži, je nádherná.“ Usmála se na něj a pohladila ho po chladné tváři. „Jsi připraven?“
„Ano, lásko. Jsem. Víš, přemýšlel jsem. A stejně by to nemělo smysl. Nechal jsem doma dopis. Pochopí to. A peněz jsem do dopisu vložil mnoho. Mělo by jim to vystačit na několik měsíců.“
„Dobře. Jsi zlatý. I proto Tě miluji. Půjdeme?“
„Jistě, milovaná. Ach, koukni na ty hvězdy, nejsou úžasné? Krásnější večer jsme si ani nemohli přát.“
„To jistě ne.“ Něžně ho políbila a chytili se za ruce.
„Kterou stranu bys raději, má milovaná?“
„Není to jedno? Za chvíli budeme létat jako ptáci, prosévat vlny všech moří, brázdit údolí jako řeka...Jen si to představ.“
„Ach, ano, už jen chvíli...Tak krátkou. Políbíš mne ještě?“
„Jistě, nejjasnější, drahý můj. Už budeme spolu a nic nás nerozdělí.“
Dokráčeli na ono místo. Objali se. On si lehl na nepohodlný chladivý táhlý kus železa vpravo, ona na ten rovnoběžný vedle něj. Opět se chytli za ruku a dívali se na sebe. V dáli zahoukala lokomotiva. Oba se na sebe nebesky usmáli, až měsíc chytl opět křídový odstín. Jen růže mezi nimi se rubínově orosila...
Slečna bohužel ještě slečna je,ale jen papírově.V praxi se naštěstí jeden exemplář opačného pohlaví vyskytuje v mé blízkosti!Nechce si mě vzít a tak mě tvá nabídka opravdu potěšila-přece jen nejsem taková nechtěná... :o)
Už mi jde u s kroužkem!Hůrá!Škoda,že je ta tvá nabídka taky humor,jinak by to bylo ještě rmantičtější-po jediné kritice a TAKOVÝ návrh!Nakonec je to dobře,stejně tady nefunguje mnohomužství... :o)
je fajn, ze to tak citime oba...vemes si me? (uznavam, tohle uz je prilis humoru asi)...dekuji :)
Mě to přijde úžasně romantické,tak nějak si smrt také představuji...Musím ocenit i tvúj humor,velmi mě to pobavilo(Nestalo se mu nic?To by nepřežila.)Možná nekteří pánové sladká kouzelná slúvka neocení,nám děvčatúm však dělají móc dobře!Takže t* :o).(Nejde mi u s kroužkem,tak aspoň tak)
no jako je tozvlastni i tkaovej jinej jaztk nez mas jindy ale jako dobre se to cetlo a mam takovej pocit z toho:o)
Baziliška: možná to "přehánění" něco znamená, co? :) ta líbivá spojení tam jsou schválně, chtěl jsem zkusit něco nekonvenčního, neotřelého...snad se to někdy povede líp :) děkuju! + smiley
Print: díky! :)
teda, Nicky...to je na mě asi příliš drsnej zážitek;-)...je tam příliš mnoho líbivých spojení, otřelých a kýčovitých...ten dialog je dost nerealistickej, kdo dneska ještě říká svému partnerovi "drahý" a myslí to vážně?!...nápad dobrej, atmosféra též a příště se zkus vyvarovat přemíry těch "krásných slov", jak už bylo výše řečeno:-))
woman_who_fell_to_earth
09. 10. 2006
priznavam, ze to muze znit humorne, ale urcite to tak mysleno nebylo..ale nevadi :) vpoho..
woman_who_fell_to_earth
09. 10. 2006
Mel bych Ti vratit tip, ale nevim, jak to udelat...jakoze parodie to byt nemela, ale jestli to tak vidis, pak to neni spatne, minimalne pro Tebe ne ;) diky! :)
woman_who_fell_to_earth
08. 10. 2006Vzdálený_hlas_moře
08. 10. 2006
Jj, právě...tohle je sice povídka, ale i tak bych to dal do kategorie poezie...:)
Ja vim. Uz bych toho mel nechat. Spojeni romantismu a realismu bude mozna treba provest opacne...omlouvam se, ze to nebylo cele tak pekne, snad nekdy jindy...a nebud smutna...dekuju :)
paneboze Nicky!! ze zacatku jsem si rikala, jak krasne to dilko vypada, ze to je konecne jedna z tech krasnych podzimnich povidek...a ty...proc jen ten hrozne pesimisticky konec?:(
mimochodem, trochu k literarni strance veci: ten dialog je trochu moc "drsnej" nebo...v kontrastu s tema metaforickyma popisama pusobi trochu neohrabane...ale treba to byl ucel
prosim, zkus nebyt tak pesimistickej...:(
člověk_který_není: to psal jako o mě jo? ;) já vím...díky :)
a2a2a: Jsem poctěn jak návštěvou, tak především úžasnou konstruktivní kritikou. K bodu 1: ano, já vím. A jakkoli to může znít divně, bylo to mým záměrem. Chtěl jsem se pokusit skloubit trochu poezie s prózou. Otázkou zůstává, zda výsledek má vůbec smysl.
K bodu 2: Ano. Vím. Jsme romanticky založený realista mnohdy s názory a myšlením pesimisty. A občas něco ze mě prostě převládne. Asi tak.
K bodům 3 a 4, respektive 1 a 2 druhé části: Nemám k tomu co dodat. Těší mě, že se našla nějaká kvalitní pozitiva na mém díle. Mám rád kontrast, možná proto se objevilo v díle to omlouvání a tak. A také proto, že jsem do celého díla tak trochu promítl sebe. Což by ovšem postřehla asi jen hrstka lidí. Ale to jsem odbočil. Děkuji velice za již zmíněnou návštěvu a kritiku :)
Norsko 1: :) děkuju! :)
Jakubisko 1: Pak jsem rád, že se mi alespoň něco trochu povedlo. Poezie přece také mnohdy nemá děj, hm? :) děkuji s úsměvem! :)
fungus2: srdečné díky :)
Oldjerry: Ano, asi to s tou smrtí v poslední době přeháním. Uvidíme, zkusím v dohledné době něco optimističtějšího ;) už to mám v plánu chvíli :) děkuju, úsměv! :)
joyce11: jenom dvojnásobný? ;) A prózu moc v plánu zatím nemám, spíše jsem chtěl zkusit něco pro mě nového a taky jsem chtěl dát čtenářům možnost odpočinout si od mých miniatur ;) víš, jak to myslím...vďaka :)
přidávám se k a2a2a - a to opravdu nemám rád tyto tragiky, ať už jsou seberomantičtější. ZASE JE V POZADÍ SMRT, jako podpora závažnosti textu a jako latentní smysl budoucnosti. Je to to a to a2a2a snad i úmyslně neuvedl, aby tě neomezoval - ve výběru témat. Okolo nás je toho tolik, že uchylovat se k tématu smrti je skutečně morbidní.
Děj to teda nic moc nemá, pokud ho vůbec má...:)) takové dost průhledné.....ale za ten styl ti musím dát tip, protože to je libůstka....:o) *
Přečetl jsem si, protože není dlouhá, což mne zde vždy odradí, pokud jaksi nemám už o kvalitě autora jakési příznivé povědomí.
Co říct. Nejprve, co se mi nelíbí :
1) Přespříliš "krásných" slov, zejména v první třetině textu se to jimi jen hemží - mramorový obzor, světlušky, saténová sukně, něžné prstíky, orchestr v trávě, růži rudou, atd. Ta nešťastná růže i v závěru.
2) Téma sebevraždy, ale to jaksi nevyčítám objektivně, ale subjektivně. Ty peníze v tom dopise jsou jaksi příliš mimo romantickou náladu.
A co chválím ?
1) Odmyslím-li si ta přebytečná krásná slova,místo nich bych viděl mnohem prozaičtější, pak oceňuji od počátku dynamiku textu. Výborně měníš rytmus, k důrazu či zvýšení napětí vhodně střídáš delší věty s krátkými či velmi krátkými.
Tato tvá schopnost vnímání natolik zaujme a strhne, že si čtenář nestačí položit otázku, proč to dělají.
2) také, ačkoliv si nejsem jistý, zda to byl záměr, způsob, jak se chlapec omlouval za zpoždění. V daném tématu tyto všední starůstky jsou bezvadným protikladem té přemíry "krásných slov." Zde toho sice není příliš využito, ale působí to odlehčujícím způsobem.
Celkově si myslím, až se oprostíš od těch stříbrných stínů, tak při svém citu pro přirozenou dynamiku prozaického textu napíšeš ještě hezké věci.