TIM A DIM-5

Část pátá

Dim si sedl na židli, přičemž si nahmatal na hlavě bouli, kterou mu způsobilo paroží. Tim se posadil naproti němu a v záblescích blesků spatřil na stole svícen, velký džbán a dvě sklenice.

„Hele, můžeme se napít,“ řekl Tim.

„V tom džbánu bude určitě voda,“ pronesl zachmuřeně Dim, který se pořád držel za hlavu.

„A co když ne?“

„Co by tam asi jinýho bylo. Zatraceně! Takhle velkou bouli jsem ještě neměl!“

„Tak já nám naleju!“

„Počkej! Zapal aspoň tu svíčku, nebo poleješ při svý šikovnosti celej stůl a nás voba!“

„Takovej nešika tedy zase nejsem!“

„Už jsem se několikrát přesvědčil, že jo.“

Timovi se objevila v ruce krabička se sirkami, načež jednu sirku z ní vytáhl a škrtl s ní. Zapálená sirka mu vylétla z prstů a vzápětí dopadla na nos Dimovi. Ten zařval, udělal na židli prudký pohyb a spadl na podlahu.

„Ty debile!“ rozkřikl se vzápětí, přičemž se držel za nos.

„Já nechtěl Dime!“

„Jak tebe mohli vzít do armády!?“ láteřil a přitom se posadil na židli.

„Já jí zapálím znovu.“

„Ne! Já mám zapalovač!“ vyhrkl Dim, který jej vytáhl z kapsy a přiložil jej ke knotu svíčky. Poté opakovaně zkoušel zapalovačem knot zapálit, ale plamínek z jeho horní části se neobjevil.

„Von ti nějak nefunguje,“ mínil Tim.

„To taky vidím!“ pronesl a vztekle zapalovač mrštil do místnosti.

„Já mám taky zapalovač,“ řekl Tim.

„Tak mi ho dej!“

Tim tedy Dimovi dal zapalovač a ten naštěstí hned zapálil knot svíčky. O několik vteřin později se však plamínek svíčky prudce zatřepotal a uhasl.

„Vona zhasla,“ řekl Tim.

„Protože si moc dejchal!“ vyhrkl Dim.

„Já dejchám normálně, tak jako ty!“

„Jak víš, jak já dejchám?“

„To vidím, ne.“

„To jsi teda dobrej, že vidíš můj dech,“ mínil Dim a opětovně se mu podařilo zapálit svíčku.

„Zadrž dech!“ řekl přitom Timovi, načež ucítil prudké nutkání kýchnout. V mihotavém světle plamínku svíčky poté uviděl Tim v Dimově obličeji podivnou grimasu.

„Jééé Dime, ty se příšerně tváříš,“ řekl mu a vzápětí Dim prudce kýchnul. To mělo za následek, že plamen svíčky opět zhasl. Zároveň venku dunivě udeřil hrom, načež se podlaha prudce otřásla. Přitom Dim i Tim sborově vykřikli, spadli ze židlí a vzápětí leželi vyděšení na podlaze.

KONEC PÁTÉ ČÁSTI

 

 

 

---