Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSNĚNÍ
14. 10. 2006
9
5
2306
Autor
Marcela.K.
...takhle mi to stačí
SNĚNÍ
Tu zátoku mám před očima pořád
Moře tu leží na boku a dřímá
děti ho lechtaj tlapičkami
a já jsem o patnáct let jiná...
Ten kamínek
co na břehu mě lákal...
hladila jsem ho jen tak v zamyšlení
Ten kamínek tam na mě stále čeká
Ten kamínek je v každičkém mém snění
...a tak se z bouřky vždycky vracím k němu
hladí mě jemně jako mořská pěna
v zátoce něhy
zas se ve snech ztrácím
v zátoce něhy
jsem ráda že jsem žena...
5 názorů
Marcela.K.
21. 08. 2009
Působí to jako vzpomínka na místo, kam už se nikdy nevrátíme, ale přesto v nás kousek z něho navždy zůstane. Trochu váhám nad poslední větou. Vím, že to, jak končí, je vyžádáno dodržením rýmu, ale ono poslední slovo, ač zde zastupuje něhu je co do znění takové tvrdé; zvláště pak v takhle přímočaré větě.