Pondělní

Fakt se mi líbí
nasazuji úsměv číslo tři
a objednávám další pivo

Záměrně mylně si vysvětluji její přítomnost u mýho stolu
a požaduji ještě zapálit svíčku
co venkovní počasí okamžitě sfoukne

Ta čelenka vám nepomůže pane!
sdělila mi výčepní o kterou jsem stál
máte mokrý vlasy a nachladnete
zvláště teď k večeru na zahrádce

Pohazuji po ní okem
tohle přece musí pochopit i se svým mlčením
za umělou květinou v epesní váze poblíž elektronické kasy

A co tedy mám dělat ?
S nadějí v hlase prodlužuji hovor
a nevim proč zrovna teď musím myslet na sbírku klíčů
seřazenou jako náhrobky na vojenském hřbitově

Dopijte to pivo a jděte domů pane!
uzavřela tuhle pondělní kapitolu.

Je v tom příběhu vůbec nějaká naděje?

---