Hledání

Starý a nemocný je škrpál v tichém koutě,
dávný jak vzpomínka na dny jakubské poutě.
Z prachu je nemocný a kůže puchří zcela,
nezvaný návštěvník a ústa oněmělá.

Tolika zvláštními už prošel dříve městy,
špinavý medailon? dar jakubské cesty.
Dnes kdyby pršelo promokne skrze špici,
nezbývá než snění o cestě ke střevíci.

Hory, lesy a pláně ve snění se míjí,
kapky deště za zdmi padají do lilií.
Květiny v slunci rostou s vodou v nich,
opuštěný škrpál sní v koutě o růžích.

Škrpál se za růžemi žene,
však v zimě vadnou, vytoužené.....
Já věčný hledač, čeho bylo odebráno,
ty v mlze odpověď, co připomíná ano.