Nuda & úzkost || Děvky & Zmrdi

nudíte se? Co vás nudí? Něco konkrétního? Tak to je hovno.

Opravdová nuda je, když nás nudí celek. Opravdová nuda propuká když je nám tak, že všechno je nuda, vše se slévá do podivné lhostejnosti, když nevíme CO?, absolutní nuda, cítíme demenci celého bytí se "vším všudy". Tato nuda zobrazuje jsoucno vcelku, konfrontuje nás s čistým nic ve své prapodstatě...

Zažíváte úzkost? úzkost z ustrašenosti? Cítíte jak se vás zmocňuje panika? Máte strach? Strach z něčeho určitého? Ste akorát tak zmrdi.

Opravdová úzkost totiž stojí přímo proti tomu, není definován původce obav, cítíme principiální úzkost - úzkost z toho něčeho je z něčeho principiálně neurčitého, necítíte strach, spíš klid, ale metafyzickou rozpolcenost. Z čeho je člověku divně? Z celku, z celku bytí, ze všeho (Camus, Cizinec - opravdová úzkost, klid a vyrovnanost, pramenící z lhostejnosti a odevzdanosti) v úzkosti ztrácíme půdu pod nohama. úzkost nás nestaví před jsoucno vcelku, to naopak ustupuje, ztrácí význam, pak přichází lhostejnost a vyrovnanost a právě tehdy se nám zjevuje čisté "nic", jež zjevuje právě úzkost!

A vůbec, jaký rozdíl je mezi vidět nic a nevidět nic?