Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVOSA A CESTUJÍCÍ
15. 08. 2008
3
6
2070
Autor
fungus2
Pavel nastoupil do zadní části autobusu a usedl na sedačku vedle staršího muže, který byl začtený do novin. Poté se zadíval na zavírající se dveře, mezi nimiž na poslední chvíli prolétla vosa. Upřel na ní svou pozornost a sledoval, jak začíná létat sem a tam. Vzápětí ztuhl, když mu proletěla těsně kolem obličeje. Pak ona opakovaně narazila do skla okna, po němž hned začala lézt. Stále na ní hleděl, přičemž si jí všiml i muž, co seděl vedle něho.
„Jedeš potvoro!“ vyhrkl a švihl novinami o sklo. Vosu to rozdráždilo, což mělo za následek její vzteklé poletování a narážení do okna. Muž se opakovaně oháněl novinami a vosa začala nebezpečně létat kolem něho i Pavla.
„Jen jste jí rozdráždil!“ řekl mu Pavel.
„Nechci dostat pigáro!“ vyhrkl muž.
„Takhle ho někomu brzo dá!“
„Proto jí chci zabít a nebo vyhnat ven!“ mínil muž, aby vzápětí části složených novin srazil ženě, co seděla na sedadle před ním, z hlavy klobouk. Ta vykřikla a okamžitě se v sedě sklonila do uličky, na jejíž podlahu on dopadl. Pavel se také pro něho natáhl, ale přitom se střetla jeho hlava s hlavou ženy. Oběma se zatmělo před očima, a poněvadž autobus vjížděl do zatáčky, tak se Pavel ke svému zděšení sesul na podlahu. Bokem na ní zůstal ležet a to přímo na klobouku.
„Ježišmarja! Vosa!“ vyjekla žena, když jí kolem obličeje výhružně zabzučela. V tu chvíli též i ona ztratila rovnováhu a přemístila se za výkřiku na podlahu, přičemž jí vypadla z ruky kabelka. A její obsah se vysypal do uličky.
„Co děláš?“ vyhrkl tázavě její manžel, který ještě před chvíli vedle ní klimbal. Rychle se postavil a v předklonu uchopil oběma rukama svou manželku. Přitom mu před očima zabzučela vosa a vzápětí si mu sedla na paži. Ohnal se po ní pravou rukou a hned pocítil bodnutí.
„Jau!“ vyjekl, načež ztratil rovnováhu a spadl na manželku. Mezitím se Pavel postavil na nohy a užasle hleděl na zmítající se a nadávající manželský pár v uličce. Současně spatřil, jak se muž ve stoje stále ohání novinami.
„Už toho nechte a radši pomozte!“ vyhrkl na něho a on zůstal zkoprněle stát.
„Já musím vystoupit!“ vyjekl náhle muž a rychle vkročil na podlahu mezi sedadly. Ve stejnou chvíli se však rozštěkal pes, který ležel v zadní části autobusu. Ten se vytrhl překvapenému majiteli z ruky a vzápětí se postavil na zadní a předními se opřel o muže s novinami. Ten neudržel rovnováhu a skácel se na podlahu. Přitom rukama udeřil sedící dívku na sedadle a vyrazil jí z rukou velký květináč, jenž mu vzápětí dopadl na hlavu. Současně vrazil do Pavla, který zrovna pomáhal ženě na nohy. On náraz nečekal, a jelikož autobus zrovna prudčeji zabrzdil, tak v uličce mezi sedadly vznikla valná hromada, v níž se ocitl i Pavel. Nad ní poletovala vosa a ta projevila zájem o mladíka, co měl v ruce deštník. Ten se s ním začal ohánět, přičemž se mu rozevřel. Prudce rozevírající se část deštníku zasáhla lezoucího muže po podlaze, který sbíral věci, co se vysypaly z kabelky jeho ženy. Ten okamžitě vztekle rukama uchopil okraje deštníku a mladík se s ním počal přetahovat, aby se za chvíli i on ocitl na podlaze. Ve stejný okamžik se otevřely dveře a těm, co chtěli nastoupit do autobusu, se naskytl pohled na několik cestujících, kteří se rozkřičení nacházeli v různých polohách na podlaze.
Vzápětí v autobuse nastala tlačenice, přičemž se ozývaly výkřiky. Pavel doslova vypadl na zastávku a zároveň uviděl, jak druhými dveřmi vyběhl onen muž, co se po vose oháněl novinami. Ty však držela v ruce dívka a mlátila ho jimi, poněvadž jí rozbil květináč. Z autobusu se také podařilo dostat manželskému páru. Oba dost nadávali a žena ukázala na muže, jenž jí novinami srazil klobouk. A za chvíli už do něho bušili tři.
Na zastávce stál také mladík, jenž držel v ruce zohýbaný a potrhaný deštník, co se mu otevřel v autobuse. Koukal na něho zkoprněle a poté jej vztekle zahodil. Deštník vzal záhy do tlamy pes, jehož opět jeho majitel neudržel a ten se s ním rozeběhl k místu, kde křičela čtveřice lidí. Na ně začal okamžitě skákat a všechny ušpinil svými tlapkami. Když k nim doběhl jeho majitel, tak počali sborově křičet na něho, načež se náhle u nich objevila vosa a všichni se za ohánění rukou rozutekli.
„Jedeš potvoro!“ vyhrkl a švihl novinami o sklo. Vosu to rozdráždilo, což mělo za následek její vzteklé poletování a narážení do okna. Muž se opakovaně oháněl novinami a vosa začala nebezpečně létat kolem něho i Pavla.
„Jen jste jí rozdráždil!“ řekl mu Pavel.
„Nechci dostat pigáro!“ vyhrkl muž.
„Takhle ho někomu brzo dá!“
„Proto jí chci zabít a nebo vyhnat ven!“ mínil muž, aby vzápětí části složených novin srazil ženě, co seděla na sedadle před ním, z hlavy klobouk. Ta vykřikla a okamžitě se v sedě sklonila do uličky, na jejíž podlahu on dopadl. Pavel se také pro něho natáhl, ale přitom se střetla jeho hlava s hlavou ženy. Oběma se zatmělo před očima, a poněvadž autobus vjížděl do zatáčky, tak se Pavel ke svému zděšení sesul na podlahu. Bokem na ní zůstal ležet a to přímo na klobouku.
„Ježišmarja! Vosa!“ vyjekla žena, když jí kolem obličeje výhružně zabzučela. V tu chvíli též i ona ztratila rovnováhu a přemístila se za výkřiku na podlahu, přičemž jí vypadla z ruky kabelka. A její obsah se vysypal do uličky.
„Co děláš?“ vyhrkl tázavě její manžel, který ještě před chvíli vedle ní klimbal. Rychle se postavil a v předklonu uchopil oběma rukama svou manželku. Přitom mu před očima zabzučela vosa a vzápětí si mu sedla na paži. Ohnal se po ní pravou rukou a hned pocítil bodnutí.
„Jau!“ vyjekl, načež ztratil rovnováhu a spadl na manželku. Mezitím se Pavel postavil na nohy a užasle hleděl na zmítající se a nadávající manželský pár v uličce. Současně spatřil, jak se muž ve stoje stále ohání novinami.
„Už toho nechte a radši pomozte!“ vyhrkl na něho a on zůstal zkoprněle stát.
„Já musím vystoupit!“ vyjekl náhle muž a rychle vkročil na podlahu mezi sedadly. Ve stejnou chvíli se však rozštěkal pes, který ležel v zadní části autobusu. Ten se vytrhl překvapenému majiteli z ruky a vzápětí se postavil na zadní a předními se opřel o muže s novinami. Ten neudržel rovnováhu a skácel se na podlahu. Přitom rukama udeřil sedící dívku na sedadle a vyrazil jí z rukou velký květináč, jenž mu vzápětí dopadl na hlavu. Současně vrazil do Pavla, který zrovna pomáhal ženě na nohy. On náraz nečekal, a jelikož autobus zrovna prudčeji zabrzdil, tak v uličce mezi sedadly vznikla valná hromada, v níž se ocitl i Pavel. Nad ní poletovala vosa a ta projevila zájem o mladíka, co měl v ruce deštník. Ten se s ním začal ohánět, přičemž se mu rozevřel. Prudce rozevírající se část deštníku zasáhla lezoucího muže po podlaze, který sbíral věci, co se vysypaly z kabelky jeho ženy. Ten okamžitě vztekle rukama uchopil okraje deštníku a mladík se s ním počal přetahovat, aby se za chvíli i on ocitl na podlaze. Ve stejný okamžik se otevřely dveře a těm, co chtěli nastoupit do autobusu, se naskytl pohled na několik cestujících, kteří se rozkřičení nacházeli v různých polohách na podlaze.
Vzápětí v autobuse nastala tlačenice, přičemž se ozývaly výkřiky. Pavel doslova vypadl na zastávku a zároveň uviděl, jak druhými dveřmi vyběhl onen muž, co se po vose oháněl novinami. Ty však držela v ruce dívka a mlátila ho jimi, poněvadž jí rozbil květináč. Z autobusu se také podařilo dostat manželskému páru. Oba dost nadávali a žena ukázala na muže, jenž jí novinami srazil klobouk. A za chvíli už do něho bušili tři.
Na zastávce stál také mladík, jenž držel v ruce zohýbaný a potrhaný deštník, co se mu otevřel v autobuse. Koukal na něho zkoprněle a poté jej vztekle zahodil. Deštník vzal záhy do tlamy pes, jehož opět jeho majitel neudržel a ten se s ním rozeběhl k místu, kde křičela čtveřice lidí. Na ně začal okamžitě skákat a všechny ušpinil svými tlapkami. Když k nim doběhl jeho majitel, tak počali sborově křičet na něho, načež se náhle u nich objevila vosa a všichni se za ohánění rukou rozutekli.
6 názorů
povídková groteska. s tím filmem to opravdu není mimo mísu. text je to čtivý, veselý, psaný jistě s úsměvem na rtech. přesto bych jisté pasáže vypiloval, přidal vtipné popisky... prostě - babovka to je, ještě ten pomyslný cukr.
Tak vida, co dokáže jedna vosa :-))))) Povídka mě rozesmála, určitě by stála za zfilmování :-))) TIP a díky
Díky. Už mi to psalo více lidí, že by některé mé povídky stály za zfilmování.