Povídka o statečném Kelovi

je to asi 4. roky stará věc co jsem našel na poči a neodolal jsem ji sem dát.

Předem této povídky upozorniti bych chtěl že příběh tento jest naprosto pravdivý a doložen jest také v kronikách historických. V zemi české jest mnoho statečních družin bez bázně a hany. I stalo se, že jedna z družin těchto v období jarním rozhodla se pokořiti stařičkou říčku, kterážto Ohří nazývá se. Družina odvážná čítajíc několikero chrabrých jinochu a sličných pannen se po strastiplném putování dostala až k hradu, který Loktem nazýva se, kde rozhodla se utábořiti. Počala tedy po zaplacení místního míta stavěti tábor svuj. Po práci úmorné, při převeliké radosti a zpívajíc si píseň svou svatou, odkráčela část družiny té chrabré do krčmy místní, aby po práci té převeliké své hrdlo svlažila medovinou, což dozajista jest nápoj bohem požehnaným a proto pro chrabré rytíře vyhovující. Družina tato se moku tomutu lahodnému nebrání, neb jak praví přikázání boží : Živ a vesel buť. Po oslavách těch četných, odebrala se družina do tábora, aby v klidu a pokoji dočkala se božího dne. Po příchodu do ležení svého zří družina tu zákeřnou věc: Jeden ze stanu postavených téhož dne se zbortil a nenížto jiné východisko, než postavit stan tento znovu. Při práci úmorné nechal povoliti pudum svým ritířským jeden z hrdinu chrabrých Kelem též nazývaný. Pozvednuvší jednu z tyčí stanových a napřímením tyče této do polohy bojové ocitnul se chrabrý rytíř Kel v mysli své uprostřed vřavy bojové a stan protější změnil se na protivníka statného, jehož poraziti je nezbytně nutné. Otočiv se proti stanu a těžce oddechujíc započal Kel boj svuj. Rozběhnuvže se proti stanu i s tyčí stanovou vysoko zvednutou, aby stan tento ohrozit nemohla. Tyč stanová se však ukázala jako velice škodolibá a před stanem se sklopila tak náhle, jako se započal celý útok tento. Nebohý rytíř Kel zpozoroval tuto změnu na svém kopí, až když tyč stanová protrhávala celtu stanu, což onoho rytíře nepochybni velice překvapilo, protože toto v plánu jeho urečtě nebylo. Nezbyo tedy ničehož jiného než další úmornou čiností opraviti stan tento. Zavěrem vyprávění mého poznamenati bych chtěl, že káždý rytíř, zvlášti ten vinný se pod dohledem panen sličných v mžiku státi švadlenkou velice zručnou muže. Nuže končím zde své vyprávění, už jistě znavil jsem vás a i já jsem znaven natolik, že pokračovati slohem tímto jeví se mi jako nemožné. zdař buh !

---