Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJsem jako děvka na prodej
10. 11. 2006
6
21
3387
Autor
Brouk
Je noc
a mé tělo je rozehřáté,
hoří,
jako ohně,
jako plameny do ruda.
Srdce bouchá,
prudce,
jako o život,
jako na závodišti,
jako po adrenalinu.
Jsem rozpustilá,
jsem po pár panácích vodky,
jsem plná flirtu.
Oči se lesknou,
svádí pohledem a jiskří.
Miluji vůni cigaret,
miluji drahé parfémy,
miluji vůni mužských těl,
miluji dotyky.
Ústa mlčí,
ústa milují,
ústa koušou,
ústa na ústa.
Horko je mě a Tobě,
nahá těla,
nahé duše,
nahé svědomí.
Pro jeden pocit
zavřu oči,
odkopnu výčitky
a spoutám se vášní.
Brečím,
zápasím s bolestí,
zápasím se lží,
zápasím sama se sebou.
Nepřemýšlím,
žiju,
hořím,
mlčím,
trpím.
Umírám,
pro své slabosti,
pro své potěšení,
pro vůni,
pro chvíli,
pro jedinou dávku emocí.
Pro cizí tělo
se vzdávám všeho,
se vzdávám svých zásad,
se vzdávám života,
čistoty,
víry.
Je noc
černá,
hladová,
stejně jako já.
Jsem jako děvka na prodej,
můžeš si mě koupit,
můžu být Tvá,
ale moje duše Ti nepatří.
Jsem královna chodníků,
jsem plná ctitelů,
jsem vítězka i poražená,
jsem za stejnou cenu,
plnou laciných emocí.
Můžeš mě mít,
můžeš mě držet v rukách,
můžeš mě mlátit,
ale moje duše Ti nepatří.
a mé tělo je rozehřáté,
hoří,
jako ohně,
jako plameny do ruda.
Srdce bouchá,
prudce,
jako o život,
jako na závodišti,
jako po adrenalinu.
Jsem rozpustilá,
jsem po pár panácích vodky,
jsem plná flirtu.
Oči se lesknou,
svádí pohledem a jiskří.
Miluji vůni cigaret,
miluji drahé parfémy,
miluji vůni mužských těl,
miluji dotyky.
Ústa mlčí,
ústa milují,
ústa koušou,
ústa na ústa.
Horko je mě a Tobě,
nahá těla,
nahé duše,
nahé svědomí.
Pro jeden pocit
zavřu oči,
odkopnu výčitky
a spoutám se vášní.
Brečím,
zápasím s bolestí,
zápasím se lží,
zápasím sama se sebou.
Nepřemýšlím,
žiju,
hořím,
mlčím,
trpím.
Umírám,
pro své slabosti,
pro své potěšení,
pro vůni,
pro chvíli,
pro jedinou dávku emocí.
Pro cizí tělo
se vzdávám všeho,
se vzdávám svých zásad,
se vzdávám života,
čistoty,
víry.
Je noc
černá,
hladová,
stejně jako já.
Jsem jako děvka na prodej,
můžeš si mě koupit,
můžu být Tvá,
ale moje duše Ti nepatří.
Jsem královna chodníků,
jsem plná ctitelů,
jsem vítězka i poražená,
jsem za stejnou cenu,
plnou laciných emocí.
Můžeš mě mít,
můžeš mě držet v rukách,
můžeš mě mlátit,
ale moje duše Ti nepatří.
21 názorů
paquerette
07. 08. 2008Ondřej_Petřík
14. 01. 2007
Možná méně by bylo více, chvílemi mám pocit, jako by báseň byla uměle natahována, což při tušené pointě spíše znervózňuje. Kdyby z ní zůstala třetina, byla by patrně výmluvnější. Totiž i ten pravidelný rytmus, znásobený úsečností jednotlivých veršů při jejich nadpočetností navozuje jakýsi kolovrátkový efekt. Stavba jednotlivých veršů je však dobrá, jen především jejich nadpočet pak způsobuje to, co jsem popsal. tedy podle mne.
violetlight
05. 01. 2007
jsem z toho trochu v rozpacích, téma se mi líbí, ale v tom podání to někde pokulhává, něco mi na tom trochu nesedí
takhle se odedávna popisuje vznešenost ruské duše. jestli ti je víc než patnáct, tak je to brak. ale pocit to v sobě má, tak co. je přece jen pro tebe.