Měsíc

Byl na nebi, byl úplněk a já ho viděl skrze zdi.
Já viděl ho, on viděl mne, on viděl skrze neštěstí.
Tak byla noc, a on tam stál.
Já plakal, on se usmíval.
Já viděl duhu nocí stát.
A měsíc za zdmi umírat.

Je dívka za, je zakletá a já ji viděl na dně řek.
Je dívka spící v proudu vod, je dívka sama v pramenech.
Tak byla tu, a já si přál.
Aby ji měsíc nelíbal.
Aby ji pustil do mých vod.
A on se zeptal:"Quoi il est l´monde?"  

A já mu řek´, že je jak noc když padá sníh.
Co  nekonečně dlouho pak taje na básních.
Tak byla voda kolem nás.
Nebyla voda, plakal mráz.
A ona řekla:"Buď jen můj!"
A jenom měsíc vyhasnul............