Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa zdraví aneb imaginární pití čaje
Autor
černá_vdova
Jednou, stala se strašlivá věc... nikdo mi neřekl, že nemáme na sedmou, a že jsem v poklidu mohla dospat alespoň těch pár minut (celkem 45). Avšak shodou okolnosti jsem nebyla jediná, co si přivstal, i když z jiného důvodu (už ho to na intru nebavilo a tak šel raději do školy, aktivista). Sedli jsme si do zóny klidu, on vytáhl buchty od snídaně, koupili jsme si ten hnusný čaj z automatu,a to všechno sme si před sebe prostřeli na rozviklanou židli. Lahodně se zakousli a zaroveň zaposlouchali do instumentální hudby nalévající nám teplý čaj... ech :)
Mléko, med a skorice...
Z mlýnku, kde byla rozemleta skořice, se line dřevitá sladká vůně. Do konvičky se pomalu nalévá teplé mléko. Z porcelánového hrnečku se nabere zlatavý med a nechá se potopit do čaje. U dna se rozplývá jako mlha nad jezerem.
Čaj se přelije do zdobené porcelánové konvičky. Dá se i s dvěma hrníčky na plechový tmavě zelený podstavec. Je zdoben černými ornamenty. Tác je přenesen na nízký mahagonový stoleček s malou střapatou dečkou. Kolem stolu byly rozkládány měkké velké polštáře vábící do svých náručí. Na stropě byly pověšeny těžké látky tlumených barev. Tvoří mořské vlnobití. Na stěnách byli rozvinuty papyry, na niž bylo psáno tuží.
Odkudsi začalo padat bíle pírko. Snášelo se, dokolébálo až nad otevřenou konvičku... hladina se rozčeřila. Kdo by pozoroval, a to nepozoroval nikdo, uslyšel by to neslyšné cinknuti
připomínající zaznění struny kytary
... chvála čaji.